Moravenses terra Moravia

Vlastimil A.Chytil realizuje kooperační smlouvy v oblasti výroby na Ukrajině dřevěných briket a peletek z odpadního dřeva pro evropské trhy

2012-01-29T21:58:00.005+01:00

Zalesněná západní oblast Ukrajiny má bohaté zásoby dřeva v porovnání se zbytkem území. Proto i aktivita Vlastimila A.Chytila se zaměřuje do této oblasti, kde se nabízí velká příležitost pro výrobu stále více poptávaných biopaliv z odpadního dřeva – dřevěných briket a peletek.

Spalování dřeva neznečišťuje životní prostředí.

Ekonomické důsledky spalování dřevěných briket, ve srovnání s jinými palivy, jsou proto pádnými argumenty využít i zdejší přírodní dřevní odpad k využití. Dle vedených kooperačních dohovorů jak v Německu, Rakousku, Belgii a dalších zemích, jsou stále vytápěné domy a chaty zpracovanou dřevní hmotou a jelikož již byly dřevěné brikety vyváženy z této oblasti jak do Německa, tak i Belgie k ověření jejich kvality, dochází v této době již k ucelené kooperační dohodě ohledně velkovýroby, kde dřevěné brikety splňují i velmi přísné evropské normy a zařadí se kvalitou mezi silné konkurenční světové výrobce.

Od února 2012, bude schopna společnost Moravenses terra Moravia, subjekt z Moravy se svým kooperačním partnerem na Ukrajině měsíčně produkovat 500 tun dřevěných briket materiálového složení surový dub, buk, habr, piliny a štěpu.

Dřevěné brikety jsou 6 cm v průměru bez otvoru v délce 30 cm. Balené do smršťovací fólie a balením o hmotnosti 10 kg na paletách.

Info k dřevěným briketám z Certifikátu

Vlastimil A.Chytil se stává tajnou volbou Team Leader v zastřešování 1321 zahraničních rodů a rodin s moravskými kořeny

2012-01-29T16:09:00.002+01:00

Vlastimil A.Chytil se stává tajnou volbou ze dne 30.12.2011 od 1.1.2012 i na další období Team Leader v zastřešování 1321 zahraničních rodů a rodin s rodovými kořeny na území Moravy s plnou podporou jeho nastolených aktivit k prosazování orientace na mezinárodní spolupráci a zaměřením se na rodiny a rody.

Jeho záměr v dalším období hledat vhodné kooperační mezinárodní partnery doznalo ohodnocení jako veřejně prospěšné i z důvodu vytváření nových pracovních míst a možností.

Zároveň jeho nastolená koncepce vyhledávat vhodné kooperační partnery v zemích Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Rumunsko a Bulharsko pro agrární sektor včetně zpracovávání velmi kvalitních výsledných produktů určených pro potravinářský sektor doznalo ocenění a kooperačním obchodním partnerům poskytnout pak následně distribuci s nabídkou pro konečné spotřebitele.

Sutter - Switzerland

Vlastimil A.Chytil realizuje kooperační spolupráci na Ukrajině i v agrárním sektoru

2012-01-29T13:30:00.001+01:00

Investiční a poradenské společnosti považují ukrajinský agrární sektor za jeden z nejatraktivnějších z pohledu očekávané míry efektivnosti a ziskovosti.

Tato informace jen podtrhuje vedené aktivity Vlastimila A.Chytila v hledání vzájemných kooperačních aktivit a realizaci podnikatelských záměrů i na území Ukrajiny od roku 1993.

Nyní i jako jednatel staromoravské rodové společnosti Moravenses terra Moravia staví na tomto základě v současné době svou zemědělskou politiku v kooperační spolupráci agrárních subjektů Moravy s obdobnými agrárními subjekty na Ukrajině i v otázce pronájmu zemědělské půdy ke kooperační realizaci mezinárodních projektů mezi Moravou a Ukrajinou v oblasti jak rostlinné, tak i živočišné produkce s následným i zpracovatelským procesem a prezentací těchto společných výrobků na světových trzích.

Kooperační spolupráce se odvíjí v těchto oblastech:

1) Rostlinná výroba

včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků.

2) Živočišná výroba

zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní.

3) Úprava, zpracování a prodej

vlastní produkce zemědělské výroby.

Vlastimil A.Chytil realizuje první kooperační aktivitu mezi Moravou a Ukrajinou ve výrobě keramiky

2012-01-29T12:00:00.001+01:00

V tomto roce rozjel úsek návrhářské a vývojové interiérové a exteriérové keramiky společnosti již kooperační aktivitu s vybranými keramickými závody na Ukrajině ve výrobě interiérové a exteriérové keramiky dle navržených výtvarných návrhů.

Ukázka zhotoveného interiérového výrobku z připravované kolekce na zakázku pro zahraničního odběratele. U této navržené keramiky se jedná o unikátní sadu s ruční prací a zároveň také svou celosvětovou unikátností a ojedinělostí.

Zároveň v dalších dnech a týdnech bude zahájeno výběrové řízení ohledně udělování exkluzivity v obchodním zastoupení v různých státech světa.

Vánoční přání

2011-12-23T10:27:00.001+01:00

přeje všem Vlastimil A.Chytil

Vážení potomci starobylých rodů Moravy, obyvatelé Moravy, krajané a ctění lidé, kterým země Morava není lhostejná

2011-12-15T20:01:00.000+01:00

Z časových důvodů nejsem schopen odpovídat na množství emailů, které mi zasíláte.

Dovolte mi, abych Vám aspoň tímto poděkoval za Vaši podporu a ocenění vedení aktivity společnosti Moravenses terra Moravia.

Hluboce si vážím obsahu Vašich emailů, kde sdělujete i smyslnost tohoto blogu, který Vám svými informacemi dal podnět k hlubšímu zamyšlení se nad svými rodovými kořeny a při Sčítání lidu, domů a bytů v tomto roce, daly podnět přihlásit se k moravské národnosti.

Jak také sdělujete, Vaše rozhodnutí přihlásit se k moravské národnosti mělo dát veřejně ve známost úctu ke své rodné vlasti Moravě, projev morální úcty ke svým předkům a i všemu, co pro nás vybudovali.

Vaše rozhodnutí má jak píšete dát impulz i pro zahraničí, že Morava patří mezi historické země a má své čestné místo mezi zeměmi světa.

Zároveň nám skládáte i důvěru v pokračování nastolené promoravské aktivity společnosti Moravenses terra Moravia, za kterou Vám osobně velmi děkuji a hluboce si ji všichni vážíme.

Za společnost Moravenses terra Moravia

Vlastimil Antonín Chytil

Vlastimil A.Chytil

2011-06-29T08:51:00.002+02:00

Díval jsem se i na stránky Vaši společnosti, a ač Slezan, ze srdce obdivuji Vaše cíle, Vaše snahy, Vaši práci, směřující k obnovení národní hrdosti. Rád bych se na tomto Vašem díle podílel.

Přeji mnoho úspěchů ve Vašem konání.

Michal Przeczek

tlumočník překladatel jazyka polského

Interiéry - realizované krby s keramickým obložením

2011-04-30T21:47:00.002+02:00

Marketingový koordinátor Patrik Chytil

The world's only manufacturer of unique interior and exterior ceramic

2011-04-24T22:44:00.005+02:00

Na základě řetězce vedených mezinárodních jednání o spolupráci, se stal zástupce země Moravy - staromoravská rodová společnost Moravenses terra Moravia spol. s r.o. pod vedením jednatele Vlastimila A. Chytila, jediným exkluzivním realizátorem mezinárodního projektu, kde na území Moravy má vzniknout - Centrum návrhářské a vývojové interiérové a exteriérové keramiky - se zajištěním výroby a s exkluzivním celosvětovým působením.

Získané osobní ocenění za rozvoj

Stavovský požadavek roku 1848......aby se jazyk moravský více vzdělával...a ustanovovali jen úředníci prospěšní lidu moravskému

2011-03-10T19:32:00.001+01:00

Výňatek z projevu

1848 - poslední projev promoravsky laděný před "Selským sněmem" a začátkem politického úpadku Moravy

Páni stavové uzavřeli, aby se jazyk moravský více vzdělával než posavad, aby se ve všech, i vyšších školách, do nichž Moravan chodí, moravsky vyučovalo a ustanovovali se budoucně úředníci jen takoví, kteří by lidu moravskému nejen dobře rozuměli, ale i všeliké písemnosti, nálezy a rozsudky v moravském jazyku vydávali.

Odkaz na celý projev:

http://moravenses-terra-moravia.blogspot.com/2008/09/1848-posledn-projev-promoravsky-ladn.html

Hierarchie staromoravské rodové společnosti Moravenses terra Moravia a země Moravy - rozdělena na úděly, velkožupy, župy a hájemství

2011-03-07T15:25:00.004+01:00

Na dlouholetých badatelských a vědeckých základech je moravská rodová hierarchie staromoravské rodové společnosti Moravenses terra Moravia a země Moravy rozdělena na

Úděly, velkožupy a župy, které tvoří společenství měst a obcí v tzv. etnografickém regionu. Města a obce jsou zase stavěna i na kořenech starých rodů. Každý rod je složen z rodin a jednotlivců. Tímto způsobem chceme oživit zájem u co největšího počtu lidí o své rodové kořeny a historii a zároveň jim i poskytnout nějaké životní sebeurčení, podložené historickými kořeny, badatelskými a vědeckými poznatky, kdo jsou a k jakému společenství i územnímu se mohou bytostně přidružit i ve vztahu k národům v Evropě.

Touto hierarchií a označením je též vedena databanka Moravenses terra Moravia všech dostupných informací a jak historický, tak i současný archiv. Zároveň je na tomto základě vedena i mezinárodní spolupráce a propagace jednotlivých starorodových území dle jejich tradic a způsobu územního života.

1. Úděl Brněnsko Ú1BR

2. Úděl Haná Ú2HA

3. Úděl Horácko Ú3HO

VŽ3A Velkožupa Moravské Horácko

Ž3A1 Župa Moravské Horácko - severní

Ž3A2 Župa Horácko - jihlavské

Ž3A3 Župa Moravské Horácko - jižní

VŽ3B Velkožupa Podhorácko

VŽ3C Velkožupa Horácké Dolsko

VŽ3D Velkožupa Malá Haná

4. Úděl Lašsko Ú4LA

5. Úděl Valašsko Ú5VA

6. Úděl Slovácko Ú6SL

VŽ6A Velkožupa Dolňácko

Ž6A1 Župa Uherskohradišťské Dolňácko také Uherskohradišťsko

Ž6A2 Župa Strážnické Dolňácko (Strážnicko)

Ž6A3 Župa Kyjovské Dolňácko (Kyjovsko)

Ž6A4 Župa Uherskobrodské Dolňácko (Uherskobrodsko) také starší název Záhoří

VŽ6B Velkožupa Podluží

VŽ6C Velkožupa Horňácko

VŽ6D Velkožupa Moravské Kopanice

Přechodná župa PŽ6-1 Hanácké Slovácko

Přechodná župa PŽ6-2 Luhačovské Zálesí

Hájemství – jednotlivá města a obce

Hierarchie staromoravské rodové společnosti Moravenses terra Moravia

2011-03-07T07:33:00.006+01:00

Moravenses terra Moravia

Moravané země Morava

Moravenses terra Moravia

Sekretariát		Asistent

Kontrolní správa
Ředitel

Rada starších a specialistů
1. Životní prostředí 1.1. životní prostředí 1.2. zemědělství 1.3. doprava 1.4. soukromý majetek 1.5. veřejný majetek + památková péče 2. Vzdělání 2.1. vzdělávání 2.2. věda a výzkum 2.3. kultura 2.4. náboženství a církev 2.5. sport a rekreace 3. Sociální zabezpečení 3.1. bydlení 3.2. zdravotnictví 3.3. zaměstnanost 3.4. sociální prostředí 3.5. rodina + jednotlivec - dávky 3.6. důchod 4. Bezpečnost 4.1. vojenská bezpečnost - domobrana 4.2. veřejná bezpečnost 4.3. justice 4.4. informatorika a média 5. Hospodářství 5.1. zemské 5.2. soukromé – živnostníci a společnosti 5.3. daně 5.4. export a import 6. Zahraniční vztahy
1.Správa a zajištění chodu společnosti
Generální ředitel

Organizace a řízení
Ředitel

Personální
Referent

Osobní agenda
Referent

Výběr, hodnocení a odměňování pracovníků
Referent

Výchova a vzdělávání
Referent

Sociální služby
Referent

Pracovní podmínky
Referent

Promoravské podnikatelské aktivity	Moravská národní a zemská starorodová správa		Moravský starorodový klub
Generální ředitel	Moravský starorodový hejtman		Manažer

Zástupce generálního ředitele	Moravská národní starorodová správa	Moravská zemská starorodová správa	Tajemník
	Moravský národní starorodový premiér	Moravský zemský starorodový premiér

	Tajemník	Tajemník

Sekretariát	Sekretariát	Sekretariát	Sekretariát

Mluvčí	Mluvčí	Mluvčí	Mluvčí

2. Obchodní správa společnosti
Obchodní ředitel

Ekonomie a finance		Marketing
Ekonomický ředitel		Marketingový ředitel

Plánování		Marketingové služby		Vedení prodeje
Referent

Financování		Průzkum trhu		Organizace a řízení maloobchodní sítě
Referent

Účetnictví		Analýzy a prognózy trhu		Organizace a řízení velkoobchodní sítě
Účetní

Mzdy		Plánování výrobku a ceny		Obchodní zástupci
Mzdová účetní

Statistika a operativní evidence		Propagace a reklama		Administrativní prodej
Referent

		Nákupčí		Prodejní služby zákazníkům


		Export a import

Moravská národní a zemská starorodová správa

Podnikatelské aktivity

Moravský starorodový klub

Moravská národní a zemská starorodová správa

Moravská národní starorodová správa Moravenses - Moravané

Hlavní sídlo

Kontakt

Moravská zemská starorodová správa terra Moravia – země Morava

Hlavní sídlo

Kontakt

Úděl Brněnsko

Hlavní sídlo

Kontakt

Úděl Haná

Hlavní sídlo

Kontakt

Úděl Horácko

Hlavní sídlo

Kontakt

Velkožupa Moravské Horácko

Hlavní sídlo

Kontakt

Župa Moravské Horácko - severní

Hlavní sídlo

Kontakt

Župa Horácko - jihlavské

Hlavní sídlo

Kontakt

Župa Moravské Horácko - jižní

Hlavní sídlo

Kontakt

Velkožupa Podhorácko

Hlavní sídlo

Kontakt

Velkožupa Horácké Dolsko

Hlavní sídlo

Kontakt

Velkožupa Malá Haná

Hlavní sídlo

Kontakt

Úděl Lašsko

Hlavní sídlo

Kontakt

Úděl Valašsko

Hlavní sídlo

Kontakt

Úděl Slovácko

Hlavní sídlo

Kontakt

Velkožupa Dolňácko

Hlavní sídlo

Kontakt

Župa Uherskohradišťské Dolňácko také Uherskohradišťsko

Hlavní sídlo

Kontakt

Župa Strážnické Dolňácko (Strážnicko)

Hlavní sídlo

Kontakt

Župa Kyjovské Dolňácko (Kyjovsko)

Hlavní sídlo

Kontakt

Župa Uherskobrodské Dolňácko (Uherskobrodsko) také Záhoří

Hlavní sídlo

Kontakt

Velkožupa Podluží

Hlavní sídlo

Kontakt

Velkožupa Horňácko

Hlavní sídlo

Kontakt

Velkožupa Moravské Kopanice

Hlavní sídlo

Kontakt

Přechodná župa Hanácké Slovácko

Hlavní sídlo

Kontakt

Přechodná župa Luhačovské Zálesí

Hlavní sídlo

Kontakt

Hájemství

Hlavní sídlo

Křestní list z roku 1870 s označením Země korunní: Morava

2011-03-06T15:37:00.000+01:00

Za původní panství na základě císařského nařízení z roku 1849 jako základní správní jednotka od roku 1850 vznikly okresy.

Moravská orlice - původ

2011-03-06T11:13:00.001+01:00

Současná prosazovaná mezinárodní identita Moravenses terra Moravia – Moravané země Morava postavená na historických základech staromoravských rodů

2011-03-06T11:01:00.001+01:00

Moravenses - Historicky doložitelné označení i v celosvětových archivech pro lid žijící na území Moravy.

Terra Moravia - Historicky doložitelné označení i v celosvětových archivech pro území.

Moravenses terra Moravia - Složený název označující lid a jejich obývající území.

MTM - Mezinárodní zkratka složená z počátečních písmen Moravenses terra Moravia.

Svrchovaný symbol - standarta - uskutečněný na historicky doložitelných staromoravských rodových základech

Velký zemský znak - symbol jak pro obyvatele Moravy, tak i jejich země, postavený na historicky doložitelných staromoravských rodových základech

Malý zemský znak - pečetní

Vlajka

Etnografické vymezení území na úděly a jejich kód v rámci celistvosti území Moravy - pro mezinárodní prezentaci vychází dle přirozeného a historicky vyvíjeného sounáležitého stylu a způsobu života obyvatel k etnografickému území - údělu, kde žijí.

1. Brněnsko Ú1BR

2. Haná Ú2HA

3. Horácko Ú3HO

4. Lašsko Ú4LA

5. Valašsko Ú5VA

6. Slovácko Ú6SL

Sčítání lidu a moravská národnost - Od kdy historicky trvá uvědomění si samostatné moravské identity

2011-03-06T10:15:00.001+01:00

Každý obyvatel, který má trvalé bydliště na území Moravy, by měl mít morální cítění s osudem jak země, tak i obyvatel zde žijících a i morální zodpovědnost za duševní a hmotné hodnoty ctěné a vybudované našimi rodovými a rodinnými předky.

Vážení občané a lidé Moravy, kteří zde máte i kdyby jen malé rodové kořeny, uvědomte si i historický aspekt, kolik rodinných členů buď z Vašeho, nebo z jiného rodu, položilo například svůj život v historii za svou rodnou vlast Moravu, aby jsme zde mohli jako jejich potomci dále žít a zda k nim projevujeme skutečnou úctu a vděk.

Pokud ano, žijte a jednejte ve smyslu – Má rodina, můj rod, můj národ, má země.

Příspěvek o Moravenses a Moravanech na www.protiprudu.info

2011-03-05T14:14:00.000+01:00

http://www.protiprudu.info/diskusia/?subpage=forum&s=newpost&f=1&t=1619&r=156930

Informace o Moravenses - obyvatelích země Moravy v sociálních dějinách doby starší

2011-03-05T13:52:00.001+01:00

České sociální dějiny doby starší. Unikátní informace týkající se sociálního života ve starší době i na Moravě.
Kniha digitalizována společností Google z knihovny na University of Michigan a nahrána na Internet Archive uživatelem TPB
http://www.archive.org/stream/socilndjinyeskd00vacegoog#page/n4/mode/1up

Mapa Markrabství moravského

2011-02-21T11:24:00.000+01:00

Psali jste o detailním zveřejnění na blogu mapy Markrabství moravského

Zakázka 3000 kusů krbových roštů do států Evropské unie

2011-01-12T08:07:00.001+01:00

Zakázka 3000 kusů krbových roštů do států Evropské unie.

Pod společností vznikl od nového roku 2011 nový kreativní a dynamický úsek architektonického uměleckého kovářství zaměřeného na detailní propracovanost různými zpracovatelskými metodami, pod vedením talentovaného kovářského mistra, který na doporučení pracoval u nejlepší firmy v tomto oboru v Anglii.

http://www.christopp.co.uk/

Po návratu zpět na Moravu se začlenil do naší staromoravské rodové společnosti, kde ve spolupráci jak s designéry, architekty, stavebními firmami, obchodníky, zprostředkovateli a hlavně i širokou veřejností jako privátní klientely, bude pokračovat v prosazování svého talentu.

Architektonické umělecké kovářství vysoce zvyšuje nejen umělecký dojem jak prostředí, tak i celou hodnotu budovy, kde se dají využít široké možnosti tohoto oboru, jak od vstupních bran, zabezpečovacích mříží do oken, přes schodiště, kliky na dveřích a dalších detailních doplňkových výrobků, jako jsou např.poštovní schránky, krbové rošty a na zahradu nebo před dům exkluzivní detailně navržené a zpracované oddechové lavičky.

Pár náhledů z již zhotovených zakázkových prací

a další současné návrhy ve stadiu rozpracování pro klienty.

Nabízíme i obchodní spolupráci každému, kdo je ochoten se podílet na rozvíjení tohoto úseku a dáváme šanci se prosadit osobně i každému z Vás a tím se stát i spoluvlastníkem tohoto úseku.

Kontaktní email: Vlastimil.Chytil@seznam.cz

+420 606 802 974

Aktualizace dat Moravenses terra Moravia spol. s r.o. - Staromoravské rodové společnosti

2011-01-05T10:41:00.000+01:00

Výpis dat Obchodního rejstříku v ARES
http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_or.cgi?ico=63483696&jazyk=cz&xml=1

Výpis ze Živnostenského rejstříku v ARES
http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_rzp.cgi?ico=63483696&jazyk=cz&xml=1&rozsah=0

Výpis z evidence zemědělského podnikatele v ARES
http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_szr.cgi?ico=63483696&jazyk=cz&xml=1

Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES
http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_res.cgi?ico=63483696&jazyk=cz&xml=1

2010-12-23T10:08:00.001+01:00

Rodinnou pohodu po celé svátky vánoční, hodně zdraví, štěstí a úspěchů v roce 2011 Vám všem přeje potomek staromoravského rodu

Vlastimil Antonín Chytil

Morava známa a vedena ve fotbalovém sdružení NF-Board

2010-12-07T18:54:00.005+01:00

NF-Board (NFB), neoficiálně Non-FIFA-Board,je fotbalové sdružení,které vzniklo dne 12. prosince 2003. Skládá se z týmů, které reprezentují národy, které nejsou uznány jako suverénní státy.

Dne 2.12.2008 došel společnosti Moravenses terra Moravia email v originálním znění ohledně naší účasti jako zástupců nezávislého národního fotbalového týmu Moravy na setkání v Milánu.

message N.F.-Board to the Football Federation of Moravia

Dear friends,
We just heard about the foundation of your national Football Federation.
We would be honoured with your presence at the occasion of our annual General Meeting in Milano.
Friendly yours,
Jean-Luc Kit
Secretary General NFB

Rok 2010 je Moravia již známa a vedena u tohoto fotbalového sdružení

http://www.nf-board.com/nn/nn4_en

Seznam mužských fotbalových reprezentací neregistrovaných FIFA
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_mu%C5%BEsk%C3%BDch_fotbalov%C3%BDch_reprezentac%C3%AD_neregistrovan%C3%BDch_FIFA

Páté konání VIVA World Cup bude uskutečněno v roce 2012 v Kurdistánu.
http://www.youtube.com/watch?v=w1Ayx8wOvMc&feature=related

VIVA Světový pohár je mezinárodní fotbalový turnaj a bude se konat každé dva roky.
http://en.wikipedia.org/wiki/Viva_World_Cup

O fotbalových zápasech Čechy - Morava

2010-12-07T17:42:00.002+01:00

Na požádání uveřejňuji na tomto blogu adresu týkající se informací k českomoravským duelům ve fotbale. Dříve narození by přivítali a možná ne jen Ti, vidět aspoň jedno takové fotbalové klání našich zemí i v současné době.

http://www.radio.cz/cz/rubrika/sporthist/o-fotbalovych-zapasech-cechy-morava

Moravenses a Morava v díle Jonáše Záborského 1875

2009-11-07T20:44:00.005+01:00

Kdo má zájem se dovědět o Moravenses ( Moravanech ) a Moravě i z jiného pohledu, přečtěte si vše na Google knihy pod touto adresou
http://books.google.cz/books?id=Gh3h6mnhQkkC&pg=PT25&lpg=PT25&dq=moravenses&source=bl&ots=68yLnNUrua&sig=1CKk7Mf0ylsm_j3w77iZ5OuPsss&hl=cs&ei=oMv1SpvrH5vqmgPBh9GkAw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2&ved=0CAgQ6AEwATgo#v=onepage&q=moravenses&f=false

nebo
http://zaborsky.blogspot.com/

Na základě Vašich žádostí - znovu oživujeme blog

2009-09-13T16:19:00.002+02:00

Vážení,

na základě Vašich žádostí o informace k našim aktivitám budeme na tomto blogu tedy pokračovat ve zveřejňování nových informací týkajících se aktivit společnosti a společně budeme i nadále pokračovat v promoravských starorodových aktivitách jako hrdí potomci našich předků a obyvatelů naší rodné země Moravy. Zároveň upozorňujeme, že se již začíná realizovat nový portál naší společnosti pod doménou moravenses.eu, který by měl obsahovat postupně vše, co jste si přáli na tomto portále mít a co Vás zajímá ve vztahu i k Moravě. Zároveň by se zde měla objevit i naše internetová televize, kde dáváme dohromady štáby v každém etnografickém regionu a vše se v současné době technicky dolaďuje. Spuštění portálu včas oznámíme.

To, že se dávají dohromady potomci starých moravských rodů a vyvíjejí aktivity k prosazení jména Moravy, jako jejich rodné země, získává čím dál vyšší odezvu i u široké veřejnosti s očekáváním, co naše aktivity přinesou jak pro občany, tak i pro naši rodnou zem Moravu.

Děkujeme za Vaši přízeň a skutečně podnětné emailové zprávy, kterých si vážíme a bereme na ně zřetel.

Terra Moravia - země Morava a Moravenses - Moravané se musí hrdě hlásit mezi země a národy postavené na své vlastní historické a rodové identitě

2009-05-28T21:58:00.010+02:00

Terra Moravia z celoevropského historického hlediska, nepředstavuje nahodilý či bezvýznamný region střední Evropy. Je zemí rozoranou pluhem jak antické kultury, tak i staré rolnické kultury slovanské, kde i velkou měrou se podílela na rozvoji kultury evropské. Podíváme-li se na český národ, který má zasluhou Kosmovy kroniky - Chronica Boemorum jedinečný mýtus původu a příchodu, který na staletí ukotvil do pevného základu jeho dějiny a od kterého se mohla odvíjet legitimita českého národa a státu, Moravané svůj mýtus legitimní identity ve sporu, zda jsou příslušníky českého národa nebo samostatný národ, musí vést na vědeckých a badatelských poznáních. První výslovná písemná zmínka o Moravanech pochází z roku 822, kdy franský císař Ludvík I. Pobožný (nebo Zbožný) svolal do Frankfurtu „obecný sněm" všech západních Slovanů k projednání záležitosti vedoucích k prospěchu jeho východní říše. O několik let později byzantský císař Michael III. vyšel vstříc žádosti Moravanů a mezi královstvím Moravanů a východní Římskou říší (Byzancí) jako dvěma subjekty mezinárodního práva byla v roce 863 uzavřena dohoda o vyslání duchovních na Moravu, kteří by vedli bohoslužby v slovanské řeči a položili tak základy vlastní církve na území Velké Moravy. Díky znalosti jazyka byli pro tuto misi vybráni Konstantin a Metoděj ze Soluně, který se o něco později stává i prvním velkomoravským arcibiskupem. Velká Morava byla kromě svého kulturního významu jako kolébky staroslověnštiny a vzdělanosti také politicky a vojensky nejsilnějším středoevropským státem s panovníkem, který jako první měl královský titul Svatopluk I. Veliký - král moravský, pocházející z moravské dynastie Mojmírovců. V letech 906 - 907 byla kontinuita dějin Moravy násilně přerušena invazí Maďarů do střední Evropy. Od tohoto data nastává pro moravský lid temné století v němž mizí o Moravě téměř veškeré písemné zprávy, kdy po několikanásobné porážce Mad'arů v letech 955 – 956 si Moravu postupně pod své panství podmanil kníže Boleslav I. zvaný Ukrutný z dynastie Přemyslovců, která byla první jak českou knížecí, tak i zaroveň kráIovskou dynastií, při níž dochází k tvrdé středověké skutečnosti se všemi průvodními rysy feudální dobyvačnosti, k podmaňování a zbídačování moravských vyšších a vládnoucích vrstev, včetně odstraňování a potlačování domácích moravských politicko-kulturních tradic, které byly postupným vládnoucím vrstvám na překážku. Moravanům tedy zůstával v paměti a ve vědomí jen jeden důležitý prvek kontinuity a identity v dějinách: jméno jejich země „terra Moravia" a jméno jejich svobodného slovanského kmene z kterého vzešli, žijícího na území kolem středního a dolního toku řeky Moravy, který se v písemných pramenech před rokem 833 i po tomto roku uvádí latinským tvarem Moravenses.
Je stále ještě dost zemí, kde pojem rod a jeho historické tradice jsou pro ně svaté a mají svou vypovídací hodnotu. Čím více rodů na Moravě dokáže svou historickou sounáležitost ke své rodné zemi Moravě, tím více můžeme bojovat za svá práva na samosprávu a vlastní suverenitu.

Krásné vánoce všem, přejí potomci staromoravských rodů

2008-12-24T10:17:00.003+01:00

Moravská fotbalová reprezentace připravovaná pod naší společností, začíná oživovat zájem i ve světě

2008-11-06T11:32:00.009+01:00

The Roon Ba Forumer.com is hosting this forum for free

http://roonba.20.forumer.com/viewforum.php?f=1&sid=c4e8eb03c3e7bdad0d4fc40db1ada60a

http://roonba.20.forumer.com/viewtopic.php?t=867

Fotbaloví fanoušci ťěchto států zjišťují podrobnosti o tomto budovaném našem týmu s očekáváním!!!!

Portugalsko, Švýcarsko, Velká Británie, Nizozemí, Německo, Slovensko a Španělsko

Staneme se plnohodnotnými členy - NF-Board

http://www.youtube.com/watch?v=HSXxm_Sv6j4&NR=1
Ukázka ze šampionátu
Viva World Cup Football Championship 2008 in Sweden
http://www.youtube.com/watch?v=IS4VpHsECDI&feature=related

Výsledky hlasování:

Souhlasíte s vytvářením fotbalové reprezentace za Moravu a její přihlášení do světového fotbalového poháru neuznaných národů a regionů?

Ano 96 (78%)

Ne 26 (21%)

Dosavadní počet hlasů: 122

První připravované oficiální setkání příznivců a členů naší rodové společnosti

2008-10-31T23:54:00.008+01:00

Na základě Vašich emailů a žádostí o realizaci prvního oficiálního setkání příznivců a členů naší rodové společnosti po volbách, vycházíme vstříc tomuto požadavku, a v sobotu, dne 15.11. 2008 ustanovujeme první naše společné poznávací setkání v Holešově v 13.00 hod. v Sokolském domě, Palackého 546, naproti poště, směrem ke kostelu po hlavní třídě od vlakového i autobusového nádraží. 10 minut chůze.

Na programu bude mimo Vašich osobních názorů a návrhů i projednání naší společné aktivity do etnografických regionů a prosazování naší promoravské a rodové aktivity do celosvětového podvědomí.

Svou účast můžete potvrdit emailem na Vlastimil.Chytil@seznam.cz, nebo mobil 606 802 974

Zdeněk Ševčík, kanoista, opět zazářil v nejdůležitějších závodech sezony

2008-10-31T22:56:00.008+01:00

Zdeněk Ševčík, kanoista, který jezdí hrdě pod historickým symbolem naší rodné země Moravy a nás, obyvatel a potomků starých rodů Moravy, opět zazářil v nejdůležitějších závodech sezony.

V loňském roce po získání titulu mistra Evropy v kanoistickém maratonu, nesložil ruce v klín, ale ještě více vystupňoval svoji přípravu.

Jako cíl pro rok 2008 si stanovil zvítězit na Mistrovství světa v maratonu.

Pane Chytile, fotky od Jany Hegrové jsou z MČR v Pardubicích

Kvalitní zimní příprava se skládala z posilování, běhu na lyžích, plavání a v běhu terénem. Díky příznivým klimatickým podmínkám téměř nemusel přerušit trénink na vodě ani v zimních měsících. Pro doplnění přípravy ještě trénoval a závodil na dračích lodích

Mistrovství světa v kanoistickém maratonu se uskutečnilo v Týně nad Vltavou ve dnech 17-21.9.2008.

Centrum naší maratonské kanoistiky hostilo nejlepší kanoisty z celého světa v perfektně připraveném prostředí, ale v doslova zimních podmínkách, při pouhých sedmi stupních Celsia.
V nejobtížnější disciplíně singlkanoí se na startu sešlo 36 borců, rozdělených do dvou samostatných jízd. V pěti kolech závodu čekalo na maratonce ujet celkem 21,5 km a také uběhnout pět třistametrových přeběhů, s lodí v ruce, nebo na zádech.
Zdeněk Ševčík si ihned po startu závodu vybral svůj díl smůly. Po kolizi s jedním ze soupeřů se propadl až na samý konec startovního pole. Překonat vlny od ostatních kanoistů a ztrátu stovky metrů na lodi úzké pouze 35cm, byl velký problém. Postupně se však dokázal probít až na samotné čelo závodu. Posledního soupeře předjel až v nájezdu do závěrečného pátého kola. Do cíle závodu si pro titul Mistra světa přijel v čase 2:09 hod, s 200m náskokem před dalším reprezentantem ČR Kadlecem a maďarským kanoistou Aszodym ( loňský mistr světa.)
Bylo s podivem, že na této vrcholné světové události se nevážily lodě. Někteří soupeři Ševčíka, tak mohli startovat na lodích až o šest kilogramů lehčích. Ani váhový handicap však nezabránil vítězství našeho závodníka.
O týden později 27.-28.9.2008 se uskutečnilo v Pardubicích Mistrovství ČR v kanoistickém maratonu. Pro veterány byla stanovena trať 21 km, se dvěma přeběhy.
Po vydařeném startu, Zdeněk Ševčík pádloval na třetím místě celého startovního pole, ale ve své věkové kategorii jel první. Protože uvedené pořadí až do cíle nedokázal nikdo ze soupeřících kanoistů změnit, stal se Zdeněk Ševčík také Mistrem ČR.

Morava má dalšího světového šampiona v kanoistice

2008-10-08T19:11:00.003+02:00

Zdeněk Ševčík, reprezentant Moravy a společnosti Moravenses terra Moravia se stal opět světovým šampionem v kanoistice ve své kategorii.
Gratulujeme za vzornou reprezentaci naši rodné země Moravy.

Zároveň se stává vrcholným poradcem a managerem pro vodní sporty úseku sportovních aktivit společnosti Moravenses terra Moravia.
Více takových schopných a oddaných sportovních reprezentantů za naši rodnou zem Moravu, máme zájem začít připravovat i přes naši moravskou starorodovou společnost.
Jen výsledky nás mohou prosazovat ve světě. Děkujeme.

10.9.2008 - 3000 návštěv blogu Moravenses terra Moravia

2008-09-10T16:29:00.006+02:00

Vážení, dnes, tedy 10.9.2008 mi došlo upozornění na skutečnost, že byla v 10.17 dosažena hranice 3000 návštěv na tomto blogu Moravenses terra Moravia – Moravané země Morava

11.4.2008 byl tento blog spuštěn pro veřejnost a tak k tomuto číslu jsme došli skoro den před půl ročnímu výročí data spuštění.

Chtěl bych Vám tímto všem skutečně poděkovat za Váš drahocenný čas, věnovaný těmto návštěvám a dále za Vaše, jak e-mailové zprávy, tak i za telefonické rozhovory, sms a zvláště si cením i osobní setkávání s některými z Vás, kterým dění na Moravě není lhostejné.

Děkuji za velmi podnětné připomínky, návrhy, kritiky života na Moravě a hlavně Váš zájem se nějak podílet i na tvorbě tohoto blogu a na promoravských aktivitách i ve společnosti. Vytvářet něco bez odezvy Vás, by nemělo smysl a takovou činnost bych jistě velmi brzy ukončil.

Nerad ztrácím čas planými řečmi bez argumentů a faktů. Proto i zde jsem se Vám snažil dávat i dle Vašich požadavků přímé fakta z historie a to i taková, která měla hlavní vliv na dění jak v Čechách, tak i na Moravě a jejichž dozvuky pociťujeme dosud.

Za každou událostí je vždy člověk. Proto i zde uvádím přímé osoby, jak byly zainteresovány v toku dějin a jejich podíl na událostech té doby.

Možná jste i Vy mezi těmi, kdo pročítá tento blog, kteří měli předky postižené sebráním majetku a ani o této věci nevíte. Možná i dané události Vaše předky poznamenaly do takové míry, že jste dozvukem těchto událostí a žijete život, který se odvíjel od nějaké doby buď k lepšímu, nebo horšímu. Zase ale tento život Vám připravil někdo konkrétní i v historii, kde potomek takového i případného „zlořáda“ chodí kolem Vás a ani o tom nevíte.

Stále je to ta otázka, zda je dobré znát skutečně historii se všemi podrobnostmi, nebo udělat za vším čáru a žít společenským životem, který je budován na přítomnosti, bez hledání pravd v historii. Proto je hodně starousedlíků poučeno z historie, se moc neukazovat a nebojovat za práva, neboť historie je poučila. Proto je boj za Moravu tak spojován se strachem, co bude, když……….

Podal jsem zde i konkrétní fakta o zabavování majetku a vylidňování našich zemí do zahraničí.

Zde je tedy dána odpověď na některé Vaše otázky: „ Proč se lidé chovají tak, kolem Vás, jak se chovají a nemají ani žádný vztah ke své zemi“, „ A proč má tolik potomků v zahraničí přímé předky a kořeny právě v naší zemi.“ V příspěvcích nacházíte odpovědi.

O to více mne mrzí nařčení, že jsem nějaký zrádce Moravy, když nejsem členem politické strany Moravané a nepomáhám v jejich záměrech, když se hlásím k přímým potomkům Moravy, tak by to měla být pro mne prý povinnost.

Tuto aktivitu nechám jiným. Těm, kdo jsou politicky nadaní, zdatní a mají vše ze všech směrů dobře promyšlené.

Víte, pokud by jste věděli o svých předcích vše, jak žili, co dělali a jak na ně působila doba, více by jste si dávali dohromady takovou mozaiku, co je lepší a za jakou osobní a morální hranici by jste nešli i ve vztahu a úctě ke svým předkům. Proto vznikla tato společnost, která má sdružovat skutečné potomky rodů Moravy i v zahraničí a lidí k této zemi i srdcem spojené.

Proto se snažíme realizovat promoravské aktivity, které nám pomohou k očištění a obnovení zašlé slávy jména Moravy i v zahraničí. Pokud to pomůže i politickým subjektům, jen dobře.

Tento cíl docílíme jedině aktivitami a úspěchy, jak ve sportu, tak i zahraniční spoluprací a zahraniční rodové politice s ostatními rody světa. Jen tak na nás upozorníme, že mají s námi počítat a naši rodnou zem, za kterou byla našimi předky prolévána i krev a padlo mnoho životů, opět chceme dostat na výsluní. Stavíme na doložitelných faktech, protože svou rodovou historii známe. Ten, kdo ji nezná, nemůže skutečně mít v srdci ten pocit hořkosti, jak se s jeho rodnou zemí a zemí jeho předků nyní zachází a zneuctívá její jméno.

Využíváme ale zákonů této země a naše záměry a cíle budujeme na jiné úrovni. Je to na každém z nás, kam se zařadí a jakou měrou se přidá k realizaci tohoto záměru.

Proto, pokud budu mluvit i za ostatní starousedlíky, kteří své historie znají, náš symbol je jedině ten, který vytvořil vysoce uznávaný heraldik a výtvarník Hugo Gerhard Ströhl narozený dne 24. září 1851 ve Welsu a s datem úmrtí 7. prosince 1919 v Mödlingu.

Tento člověk nám dal skutečně výtvarně vysoce pojatý symbol, pod kterým chceme jít dál, pokud to půjde v odkazu našich předků. Proto je i morální kredit každého z nás pochopit, že nošení a užívání tohoto symbolu je pro nás svátost a každé zneužití je trestuhodné, aspoň morálně. Ten, kdo si i třeba jen koupí vlaječku s tímto symbolem, tak hlavně sám před sebou může si v srdci říci, že má doma symbol předků a být na něj hrdý.

V tomto jeho obrazovém symbolu je právě vtělena duše doby historie našich předků a jejich útrap. Proto nemůžeme a třeba pro mne jít pod vlajkou žluto – červenou je ze všech poznatků a úcty k předkům nemyslitelné. Jak jsem již dokládal, tak tento hlavní obrazový symbol je spíše stavovského a rodového společenství Moravy, kde to byla zem stavovská a rodová. Ti ji spravovali a podíleli se na jejím dobrém jménu i ve světě. Měšťané a ostatní obyvatelstvo, jako opak stavů a rodů se zase přiklánělo k orlici stříbrno ( bílo ) – červené, u níž země skutečně zůstala až do dnešních dnů. Zánikem stavů, by morální právo používat jim povýšený znak jejich země měla mít jen společnost složená z jejich potomků a potomků rodů tvořící dějiny země a nikoliv jej prosazovat občanská společnost, která byla v historii vždy proti zlato ( žluto ) - červené orlici.

Dobu od roku 1848 beru jako dobu pro Moravu úpadkovou. Opět se dají dokládat ze sněmů vyjádření každého z poslanců, jak se vyjadřoval a jak hlasoval.

Proto orlice stříbrno ( bílo ) – červená je skutečně tou správnou pro Moravu v této politické situaci. Pokud by ale vládu např. hypoteticky na Moravě získala opět stavovská a rodová správa pod nějakým králem, panovníkem, tak pak by se tato orlice musela změnit tak, jak ji některé společenství bez ostychu používají a to zlato ( žluto ) – červenou.

Závěrem přeji Moravě opět získání od obyvatel té úcty a obdivu, jaké ji patří.

1848 - poslední projev promoravsky laděný před "Selským sněmem" a začátkem politického úpadku Moravy

2008-09-09T14:05:00.011+02:00

Světlým zjevem v této poušti potitické nepřipravenosti je veřejný projev řikovského pána Pctra rytíře Chlumeckého k jeho krajanům.

Jsa členem posledního stavovského sněmu myslí v Brně na své krajany posílá tento pěkný vzkaz k nastávajícímm volbám

Svým milým přátelům a krajanům.

Slyšeli jste zajisté již o sněmu, o pánech stavech, jenž v Brně jsou pospolu a rokují o rozličných záležitostech zemských.

Co je to ten sněm? Co se tam vyjednává? - bude se asi mnohý z vás tázati.

Sněm je asi tolik, milí krajané, co hromada vaše; jako vy se scházíte v domě obecním neb u představeného, tak se sešli s přivolením císaře pána majitelé statků a zástupcové královských měst v Brně. Usnesli se o všelijak důležitých věcech, z čehož vám tu něco uvedu:

Páni stavové uzavřeli, aby se jazyk moravský více vzdělával než posavad, aby se ve všech, i vyšších školách, do nichž Moravan chodí, moravsky vyučovalo a ustanovovali se budoucně úředníci jen takoví, kteří by lidu moravskému nejen dobře rozuměli, ale i všeliké písemnosti, nálezy a rozsudky v moravském jazyku vydávali. Krom toho uzavřeli páni stavové, aby i měšťané z jiných než královských měst, jakož i sedláci, jenžto vzděláváním půdy ostatní třídy obyvatelstva vyživují a jinak zemi užitečné služby prokazují poslali posly čili deputované ku sněmu do Brna, kteřížto deputovaní vaše přání a žádosti stran zvelebování hospodářství a usnadnění břemen tam přednesou a s majiteli statků i s měšťany o tom se poradí i usnesení učiní.

To jsou ta práva milí krajané, jež vám propůjčil dobrotivý císař, a jimž vůbec říkají „konstituce“.

Jste ale žádostivi věděti, jak budete míti posla volit. O tom vás časem poučí zvláštním zákonem krajský ouřad, jakož vám i oznámí, kdy, budete měti volit.

Abych však zvědavost Vaši poněkud upokojil, povím vám v krátkosti něco o způsobu volení.

Ne každá obec bude moci voliti posla ku sněmu, neboť v Moravě je několik tisíc obcí a kdyby z každé obce přišel deputovaný do Brna, nebylo by jizby, ani domu, kde by mčli místa. Obce selské pošlou tedy jen sto a několik poslů, a sice tak, že na 15.000 obyvatelů v kraji jeden posel připadne. Ouřad neb rychtář vyzve jistého dne obce, kteréž mají alespoň 300 duší, aby volily jednoho ze sebe, jenž se bude jmenovati volič. Každý, komu je 24 let, kdo platí daně a je člověk domácí, bude moci voliti; jméno toho, jehož a koho chce vyvoliti za voliče, napíše se na eedulku; cedulky dají se k rychtáři tam se spočítají, a který osadník čili soused bude na nejvíce cedulkách napsán, stáne se voličem. Ovšem musí míti všechny vlastnosti výše uvedené.

Obce, jenž mají 600 obyvatelů, budou voliti 2, obce s 900 obyvateli 3 voliče atd.

Když budou vyvoleni voliči ze všech 15.000 ouhrnkem 40 nebo 50, sejdou se všichni v místě, kde přebývá pan děkan, a tam vyvolí u přítomnosti krajského ouředníka toho, jenž pude poslem ku sněmu.

Posel takový musí býti 30 let starý, musí platit daně, vésti vlastní hospodářství aneb míti nejméně příjem 200 zl. stříbra a musí býti člověk domácí (tuzemec); i pan farář neb učitel může se za posla voliti; především ale potřebí, aby byl muž poctivý a dobré pověsti, neboť jen ten může dobro obcí svědomitě zastávati, jen k tomu mohou míti lidé důvěru. Německy uměti nemusí. Vylučují se tedy o volení osoby špatného chování, dráždílové a pokoutní škrabáci, a vůbec lidé takoví, jenž vám rádi hlavu matou a srdce naplňuji outlosti.

Ku konci ještě slovíčko. V Brně jest draho a nedá se napřed ustanoviti, jak dlouho bude sněm trvati. Neměl-li by posel od vás vyslaný dosti peněz aby se tu vydržel, mohl by snadno trpěti nouzi ; bude tedy potřebí, abyste mu dali stravného (denní plat na výživu), kteréhož i zaslouží, maje býti vaším poctivým zástupcem.

Očekávejte tedy s pokojnou myslí toho dne, kdežto posla svého ku sněmu, si vyvolíte a do Brna pošlete, a žehnejte dobrotivému císaři pánu, jenž krom mnoha jiných dobrodiní i tohoto oučastny vás učinil.

V B r n ě, 6. května 1848,

Váš přítel a krajan

Petr Chlumecký na Řikovicích.

Kterak byli šlechtici, rody, rodiny a jednotivci moravští na majetku svém pokutováni

2008-09-09T10:39:00.007+02:00

Kterak byli šlechtici, rody, rodiny a jednotlivci moravští na majetku svém pokutováni
Rok 1622 listopad — 1624.

Informace k tomuto pokutování nalezneme i ve zpracovaných faktech od Kristiana d‘Elverta: Beiträge zur Geschichte der Rebellion, Reformation, des dreissigjährigen Krieges und dar Nengestaltung Mährens im 17. Jahrhunderte, Brünn 1867.

Hromadné odsuzování a pokutování šlechticů moravských počalo se jako v Čechách tak zvaným generálním pardonem. Dne 9. listopadu t 1622 vydal totiž kardinál z Ditrichšteina patent, kterým oznamováno, že jest v tomto markrabství Moravském ještě mnoho obyvatelů, kteří se byli všelikým způsobem, slovy a skutky a jak mohli velice horlivě ohavné rebelie účastnými učinili, a že by tedy stejné tresty zasloužili jako ti vůdcové a náčelníci, kteří již byli odsouzeni. Avšak jelikož milost královská ve své dobrotivosti více k mírnosti nežli ku přísnosti jest nakloněn, že se všem, kteří se byli v minulém povstání jakýmkoli způsobem súčastnili broje od nich původ svůj mají a oni k válce příčinu zavdali, na kterou císař veliké náklady nucen byl vésti, svá vlastní panství prodávati, své dědičné země zastaviti, převelikých dluhů nadělati a s nesnesitelnými škodami a nesmírnými obtížemi zápasiti: proto že císař nařídil, aby takovéto dluhy od původců té války, a sice pokutováním na jich statcích se zaplatily. Proto kardinál nařídil jménem císařovým, aby každý ze tří stavů moravských, kdo, se byl povstání (vyjmouc ty, kdo ze země uprchli, na koho již rozsudek jest vynešen, jakož i ty, kdo ve své tvrdošíjnosti a ve svém odporu zůstávají, u nepřátel až posud se zdržují, jakož i ty, kdož byli strůjci a předními podporovateli rebelie) zasloužený trest na životě a cti nejmilostivěji odpouští, tak že na život a na čest nemá jim býti více nijakž sáháno; každý však že jest povinen před kardinála se dostaviti a se přihlásiti, kde mu další bude oznámeno. Jelikož však nynější rozúčastným učinil a pardonu užiti chce, do šesti neděl pořád zběhlých před kardinála se dostavil, kde mu o tom vydáno bude písemné vysvědčení a kde dostane poučení, jak by se měl dále zachovati. Pro mor v zemi panující měla se tato šestinedělní lhůta teprve od 1. prosince počítati. Kdo by se k milosti této nepřiznal a ve lhůtě ustanovené u kardinála se nepřihlásil, leda že by z důležitých příčin tak učiniti nemohl, toho měl stihnouti trest pro urážku královské milosti.
Téhož dne 9. listopadu 1622 kardinál z Dietrichšteina veřejným patentem učinil vyzvání, aby každý, kdo by měl k uschování nějaké zboží odsouzených povstalců nebo hotové jejich peníze a úpisy nebo kdo by o nějakém jejich statku věděl, aby to do šesti neděl počítajíc od 1. prosince ohlásil. Každému takovému slibovala se čtvrtina odměny a zamlčení jména jeho; naopak hrozilo se přísnými tresty na životě a majetku, jmenovitě zabavením všech statků, kdo by něco takového neodvedl nebo zamlčel.
Zároveň vyzváni manželky, věřitelé a všickni, kdo by za odsouzenými a pokutovanými měli spravedlivé požadavky, aby se s doklady svými do šesti ne děl přihlásili, jinak že by právo své propadli.
Vyhlášky týkaly se povstalců zemřelých, ze země uprchlých a vůbec již odsouzených, kteříž v patentě tomto se jmenují: Petr starší Sedlnický, Jiří z Vrbna, Volf Sigmund z Vlašimě,
Hanuš Petršvaldský, Vilém Munka, Pavel Volbram, Viktorin Žernovský (zemřel), Krištof Ullerstorffer, Václav Lužický z Olomouce, Eliáš Netolička z Brna (zemřel), Ladislav Velen z Žerotína (ujel ze země), Vilém z Roupova (ujel ze země), Jan Bernard z Kuuovic (ujel ze země), Václav Bítovský (ujet ze země), Hanuš starší Skrbenský (ujel ze země), Krištof Karel Sedlnický, Hanuš Bruntálský z Vrbna, Beneš Pražma, Jan Adam z Víčkova (ujel ze země), Krištof Perger, Jan starší Odkolek (ujel ze země), Hartuian z Buchheima (ujel ze země), Ondřej mladší z Buchheima (ujel ze země), Jiří Ehrenreich z Roggendorfa (ujel ze země), Jan z Šelendorfa, Jiří Ebenberger, Pertolt Bohuslav z Lipého, Krištof z Říčan, Bedřich z Kounic, Karel z Kounic, Zdeněk z Valdšteina, Rudolf Šleinic, Bernard starší ze Zastřizl, Krištof Blekta, Jan Ludvík Krokvicar, Jan Čejka, Václav Möll, Jiří Zahradecký, Václav Rechenberger, Jindřich Vodický, Volf Kelečín, Ondřej Seidel, Jan Adam z Olomouce, Vít Österreicher z Olomouce, Jan Dorn nebo také Torn, Fridrich Mainrath ze Znojma, Jan Hynkonius a Martin Leypolt z Jihlavy, Fridrich Mužík z Hradiště a Jan Landskronský.
Komise k tomu zřízená počínala si pak podobně jako v Čechách s provinilci, kteří se u níťohlásili a vinnými se dávali. Kardinál jakožto předseda komise uvedl každému na pamět, že císař pro urážku své velebnosti udělil milost a odpuštění, pokud se týče cti a života, ale že si vyhradil trestání na statcích. A nyní každý tázán, zdali sobě přeje, aby o provinění jeho řádným soudem bylo rozhodováno a rozsudek vynešen nebo zdali oznámiv napřed statky a zboží své na milost se dává a na tom chce přestati, co by mu milostivě ze statků jeho ponecháno bylo. I dával se jeden za druhým na milost a mnozí i plačíce komisi a předsedu jejího úpěnlivě prosili, aby se smilovali nad manželkami a dítkami jejich a na mizinu jich nepřiváděli, nýbrž statky jim ponechali.
Provinilci z pravidla museli odevzdati dlužní úpisy na peníze, které měli za jinými osobami; dále přemlouváni k tornu, aby se uvolili jistou část hotových peněz odvésti. Kolatury byly jim odňaty a z pravidla museli se zvláštními úpisy zavazovati, že poddané své budou ku přijetí víry katolické nabádati. Provinilci, kteří neměli ničeho, museli se alespoň zavázati, že jistou částku odvedou do markraběcí pokladny. Mnozí provinilci podrželi sice statky svoje, ale museli se zavázati, že je prodají některému katolíkovi. Mnohým byly statky ponechány, jestli se zavázali, že přestoupí na víru katolickou. Jmenovitě manželkám povstalců statky ponechávány s tou podmínkou, že dítky své dají vychovávati v náboženství katolickém, že chlapce dají k jesuitům na studie. Dcerám povstalců slibována věna, vdají-li se se svolením kardinála z Dietrichšteina, tedy ovšem za katolíky,
Dluhy na zabavených statcích váznoucí z pravidla jen tehdy spláceny, byl-li je potrestaný dlužen osobám, které císaři věrnými zůstaly; dluhy povstalcům povinné buď jednoduše zrušeny nebo nový majitel statku musel dluh splatiti do královské komory. Při tom však musil se věřitel vykázati dobrými listinami; byla-li jen malá pochybnost, dluh prohlášen za neplatný. Proto na jednotlivých dlužních ú komise potvrzovala, že jsou správné a že mají býti splaceny. Ale nezřídka věřitel svůj dlužní úpis musil postoupiti komisi a vzíti za vděk jiným, ovšem méně dobrým úpisem. I to se přiházelo, že věřitelé, jmenovitě však manželky a příbuzní od souzených musili s požadavků svých sleviti, aby uznány byly za správné a aby byly poukázány k výplatě.
Ze všech zpráv, které se nám o jednáni komise konfiskační zachovaly, vysvítá, že přední a hlavní její péčí a snahou bylo z trestání šlechty a měst co nejvíce vytěžiti nejen pro pokladnu markraběcí, nýbrž i k tomu účelu, aby tučných odměn mohlo se dostati těm, kdo se byli císaře věrně přidrželi. Proto, jak nahoře poznamenáno, zabavovány hotové peníze, dlužní úpisy, zlaté a stříbrné nádobí a šperky a všeliké drahocenné svrchky. Ze svrchků manželkám a dětem ponecháváno z pravidla jen to, co asi velké ceny nemělo.
Dále bylo ustanoveno, že každý věřitel musil přihlásiti svůj požadavek za povstalcem některým. Právo jeho musilo býti velmi dobré, aby bylo uznáno, Velmi často se přiházelo, že věřitelé od komise od jedné lhůty ke druhé byli odkazováni a že mnohým požadavky jich nebyly potvrzeny. Zejména manželky a příbuzní povstalců nesnadno dosahovali toho, oč se hlásili. Obyčejně musili s požadavků svých značnou částku sleviti.
Zde uvádím jen náhled jedné stránky z velmi obsáhlého seznamu jednotlivců, kteří byli pokutováni.

Zamlčované informace o dějinách našich zemí - část čtvrtá

2008-09-09T09:28:00.001+02:00

Vybráno ze zápisů v archivu - Panování Ferdinanda II. od r 1620 do 1637 – Nejhorší doba v dějinách, která se zamlčuje – část 4

Již tedy soudem samým ne pouze provinilci a statkáři vůbec, nýbrž i král a komora král. velice byli zkráceni. Avšak co tuto nespravedlivým soudem a politickým a náboženským strannictvím bylo započato, dovršeno odhady a prodejem, rozkramařením a rozplýtváním statků a jmění zabaveného.

Zabavování statků počalo se v Čecbách již r. 1620, avšak teprvé r. 1622 dělo se zabavování takovéto hromadně. Statky provinilců zabavovali zřízenci komor zemských, jakmile došel rozkaz od komory dvorní, jenž rozsáhlou tu činnost přehlížela a řídila. Na statek, jenž měl býti zabaven, vypraven ozbrojený zástup, kterýž byl k ruce komisarům k zabavení toho statku ustanoveným. Komisaři, jenž měli nejen statek ujmouti, nýbrž i takovou správu na něm zavésti, jakou si přála dvorní komora, bývali dva vyšší úředníci zemští. Jeden byl radou zemské komory, druhý úředníkem účtárny. Čechy, Morava, Slezsko i oboje Rakousy, měly r. 1622 společné komisary Jana Krištofa Teuffela a Jana Unterholzera. S těmito jezdíval třetí komisař, jenž na statcích hotové peníze, skvosty, nářadí a vzácné šatstvo, dříve než komisaři zvláštní práci počali, sbíral. Při tom bral se zvláštní ohled na věci, jichž pro vojsko se upotřebiti mohlo: plátno, sukno ap. To byl „kontraband“. Šatstvo a skvosty se prodávaly a peníze dvorní komoře odváděly, ostatní pak věci skládány ve zvláštních místnostech u komory zemské a do Vídně se dovávážely tehdá, požádala-li za to dvorní komora. Kardinál z Dietrichšteina na př., byv požádán od dvorní komory, poslal dne 25. února 1622 do Vídně sukno a měď, jež jako kontrabant sebrány Fridrichu Pabstovi a Ant. Cramerovi. Věcmi z kontrabantu upláceny také dluhy. Jeremiáš Reinwalden na př. dostal nářadí Thurnovi sebrané na splátku svého úvěru.

Povstalci vidouce, že jsou ztraceni, dříve než ze svých statků a zámků uprchli, Věci draho cenné odváželi a nešlo-li to, snažili se někde je uschovati. Proto po všem bedlivě pátráno. Dobře v slídění takovém znal se a proto i ne malé důvěře těšil se Izaiáš Schürle, tehdá vrchní hejtman v Plzni, jenž vojenskou pomocí v Čechách a v Rakousich věci schované vyhledával po okolních zemích, zvláště po městech říšských děly se poptávky, zdali někteří povstalci svých skvostů nebo nářadí tam neuschovali. I stalo se skutečně, že i v cizině některé draho cenné věci byly vypátrány, zabaveny a do Čech zpět odvezeny.

Jakmile o takovýto kontrabant bylo postaráno, jali se komisaři statek prohlížeti a oceňovati. Při tom měli se, pokud bylo možno, dozvěděti, zač statek skutečně stojí. Dále bylo komisarům vyšetřiti, jaké a které dluhy zabavený statek tíží a za kým má co požadovati.

Sepsavše pak důkladně, čeho se dopátrali, odesýlali to zemské komoře. Vyšetření takové mělo ten účel, aby komora měla úplný a dokonalý přehled dluhů a věděla, které mohou býti smazány a umořeny a s kým by vůbec o jich vypořádání bylo jednati; a pak aby věděla, na kom vymáhati, co statek měl dostati. Dluhy buď zapravila komora dvorní nebo zemská v tom případě, byl-li věřitel nějaká zasloužilá osoba nebo vůbec osoba taková, kterou císař nebo místo držící chtěli uspokojiti; nebo při prodeji ukládáno kupcům, aby dluhy, které byly za pravé uznány, zapravili. Požadavky, jež měly statky zabavené, vymáhány buď ihned, jakmile statek do státní správy přešel, aneb státní dluhy mořeny tím, že dlužníci potrestaných šlechticů stávali se dlužníky státních věřitelů. Byl-li stát dlužen některému ze vzbouřenců, byl dluh jedno duše smazán. Liechtenšteinovi bylo totiž dne 17. května 1622 poručeno, aby z knih dle seznamu, který mu zaslala dvorní komora, vymazal sumu 1,137.530 zl. dluhy to státní i s úroky až do tohoto času vzešlými. Vítězové totiž byli toho náhledu, že stát není povinen platit dluhy českým povstalcům.

Konečně komisaři oddělovali léna církevní a léna vůbec od statků skonfiskovaných; na lenních pak zavedli správu jako na vlastních statcích zabavených, zařídili mýta a cla státní a postarali se, aby jen katolické služby boží na skonfiskovaných statcích se konaly, ano měli si potvrzení, že se tak stalo, od úředníků a osob výše postavených vymoci.

Vycenění nebo-li odhadnutí statků od komise vykonané sloužilo pak za základ k dálšímu prodávání nebo postupování statků těchto. Při prodejích však se objevuje, že odhadnutí nebylo mnohdy správné a poctivé; ano máme příčinu a mnoho k tomu dokladů domnívati se, že odhady mnohých statků byly zúmyslně a schválně nízké. Podle všech okolností panovalo velmi dobré srozumění mezi odhadci a mezi potomními kupci; neboť se objevuje, že ceny nápadně nízké měly jen statky úd jistých osob koupené, kdežto statky jiné poměrně byly vyceněny. Ano u některých statků byla cena odhadní tak nízká, že jen nespravedlivý a předpojatý odhadce mohl takovouto cenu udati.

Ale císařské pokladny byly prázdné, vděčnost císařova, jak nám známo, byla neobmezená a nejbližším a rozhodujícím rádcům císařovým velice na tom záleželo, aby hodně mnoho uchvátili. Nastal tedy pravý shon a vypadalo to tak, jako když se po slovení velikého rybníka prohlásí, „kaberna hoří!“ Kdo měl chuť a příležitost honem se vrhl do vody nebo do bláta a kalužin, aby nějakou tu rybičku nebo tučnou rybu uchvátil. Komora král. a císařská pokladna z prodeje statků měly tedy ten nejmenší užitek.

Nehledíce ani k Albrechtovi z Valdšteina, který si dovedl získati statků za veliké knížectví a k místodržiteli knížeti Karlovi z Liechtenšteina, mohli bychom uvésti celou řadu lidí, kteří se tehdáž na ujmu státní pokladny a na ujmu provinilců a jich dědiců obohatili. Pavel Michna z Vacinova na př., byl za služby své jmenován cís. radou a nařízeným komisařem při prodeji zabavených statků a povýšen do stavu panského a později hraběcího. Roku 1622 měl již Tloskov s Maršovicemi; potom koupil Břežany, Novou Libeň (u Jilového), Osečany, Pnětluky, Radíč a Kněvíz, tak že mu náležela téměř celá krajina od Benešova ku pravému břehu Vltavy a od Osečan a Maršovic až daleko na pravý břeh řeky Sázavy. Dále držel Toužetín, Hořetice a Ziželice, Bitoves, Zásmuky, Chotouň, Hlubočerpy a j. v. Ohromných statků nabyli cizozemci kníže Jan Oldřich z Eggenberka, Couriers, hrabě Krištof Simon z Thunu a j. v.

Cizozemci českými velkostatkáři.

2008-09-09T09:12:00.003+02:00

Vybráno ze zápisů v archivu - Panování Ferdinanda II. od r 1620 do 1637 – Nejhorší doba v dějinách, která se zamlčuje.

Cizozemci českými velkostatkáři.

Ziniňujíce se tuto o cizincích, musíme při této příležitosti již nyní vytknouti nesmírnou toho důležitost národní a politickou, že cizinci statky v Čechách skupovali. Šlechtici, jenž se přidržovali oposice a po bitvě Bělohorské byli potrestáni, byli velikou většinou uvědomělí Čechové, kteří svou vlast a svou českou národnost milovali, jazyka českého v životě domácím a veřejném užívali a Čechům ve všem přednost dávali. Šlechtici tito skoro vesměs byli statečnými obhájci práv a svobod a obvyklostí domácích. Kromě toho byla to třída nejzámožnější, která přímo a nepřimo domácí obchod a průmysl podporovala a zvelebovala. V tom všem stal se ztrestáním statkářů českých a pobráním statků obrat neutěšený, poněvadž ohromná síla statků dostala se do rukou cizinců. Chceme jich větší část alespoň podle jména uvésti.
Lidé tito neměli k Čechům lásky, neměli citu pro jich svízele a útrapy, neznali milosti a smilování. Přinesli s sebou cizí zvyky a mravy, byli ochotnými nástroji ke zničení a zvrácení svobod českých; nerozumějíce lidu a jazyku jeho, táhli za sebou cizí soudruhy a cizí lid služebný i cizí služebnictvo, podporovali cizí obchod a průmysl a peníze na lidu českém vynucené odváželi z větší části do ciziny. Konečně, když válkou dálší ještě mnoho obyvatelstva českého bylo vyhubeno, volali a zvali osadníky z ciziny a stali se tak vědomými a bezděčnými prostředníky a nástroji utlačování a ujařmování obyvatelstva, rušení a obmezení svobod zemských, podporovateli vlády neobmezené a šířiteli následujícího potom poněmčování. K tornu všemu položen hlavní a přední základ ožebračením šlechty české a přenesením statků jejích do rukou cizinců nebo domácích prospěchářů.

V „Historii o těžkých protivenstvích církve české“ líčí se trestání stavů českých zabráním statků ..............

2008-09-09T08:41:00.003+02:00

V „Historii o těžkých protivenstvích církve české“ líčí se trestání stavů českých zabráním statků těmito jadrnými slovy: „Byla tu jakás milosti tvárnost, že ne všechněm všecko zároveň berou; ale skutek ukázal, že prosté tyranství všude bylo. Neboť pobrali všechněm zámky, městečka, vsi, dvory; a místo dílu, kterýž jim zanechán býti měl, dali kus papíru, aby svého dílu zaplacení na komoře hledali.. . . Tak pod barvou právního procesu, právě tyranským způsobem všickni evangelíci o všecko připraveni a do podružství vehnáni jsou: někteří v městech sobě byt najímajíce, jiní u přátel katolického náboženství obydlí hledati a někteří zase u těch, kteří jim statky pobrali, sloužiti musíce. Málokteří buď skrze přízeň komisařů aneb skrze dary, a novou koupi, své nebo manželek svých statky do času drželi. Přivětšilo se i tím ukrutností, že netoliko nemohovité ale i mohovité věci brali; a sotva jedněch šatů, v kterých někdo chodil, zanechali. Za příklad může jmenován býti (však ne jemu samému se to přihodilo, ale mnohým jiným) Burian Šlibovský, který toho času, když k němu komisaři pro odnětí statku přijeli, doma nebyl. Ale vrátiv se té chvíle, poručeno sobě měl, aby s vozu sešel; neboť že i vůz s tím, co na něm jest, i koně císaři náležejí.“

„Tak po vybytí starých obyvatelů papeženci mezi sebou statky dělili, jak se komu líbilo tu neb onu ves, městečko, zámek, neb i celé panství k svým mezím připojiti: a toho od císaře, buď darem neb jiným způsobem dostati mohl. Veliký díl dostal se cizozemcům, Španělům, Vlachům, Němcům, kteříž císaři vojensky slouživše toho prý sobě zasloužili.“

„Jestliže kde byli vdovám a sirotkům náležející statkové, nenedostávalo se“.

Zamlčované informace o dějinách našich zemí - část třetí

2008-09-08T23:56:00.005+02:00

Vybráno ze zápisů v archivu - Panování Ferdinanda II. od r 1620 do 1637 – Nejhorší doba v dějinách, která se zamlčuje – část 3

Vyšetřování a trestání samo dělo se tímto způsobem:

Především vydán takzvaný generální pardon čili všeobecné odpuštění a vyhlašovány patenty, kterými se vyzývali všichni, kdo mají na sobě nějakou vinu, aby se přihlásili.
Kdo byl před soud konfiskační pohnán, nedostal delší lhůty než osm dní, aby se dostavil. Kdo se na vyzvání takové nebo sám dobrovolně přihlásil, vyslechnut, v čem na sebe žaloval. Komise však, jak jí bylo uloženo, měla již připravenou obžalobu, co se buď od lidí hodnověrných dověděla nebo i to, co jí pomlouvači bylo donešeno. Přiznal-li se šlechtic k něčemu co komisi nebylo známo, bylo jí to vítáno; nechtěl-li se k něčemu znáti, z čeho ona jej vinila, musel svědky nevinu svou dokázati. Avšak za svědky přijímaly se jen osoby katolické a vůbec takové, o kterých se vědělo, že císaři věrny zůstaly. Svědectví jiných hodnověrných lidí nic nespomohlo.
Komise, jak praveno, odsuzovala povstalce úplně libovolně podle kabátu, jak my nyní pravíme. Kdo měl statek v deskách zemských zapsaný, na tom bylo podezření, že jest povstalec, a čím kdo více měl, mohl býti jist, že tím větší jej stihne pokuta. Mohli bychom uvésti celou řadu osob šlechtických, které proto nebyly trestány a pokutovány, že žádného majetku neměly, nebo že měly statek nad cenu skutečnou zadlužený. Takovýmto uděleno úplné odpuštění, ano i vší pokuty peněžité osvobozeni. Nemajetní provinilci i tehdy osvobozováni a žádný trest jim nebyl ukládán, když byli za povstání hráli vynikající úlohu. Statky příliš zadlužené také obyčejně provinilcům ponechány. A to jest nejlepším důkazem, že více běželo o získání peněz a přivedení povstalců na mizinu, nežli o jich potrestání za to, čím se provinili. S katolíky také vůbec velmi mírně nakládáno: chudší trestáni mírnými pokutami peněžními nebo naprosto osvobozováni a jen bohatším značnější pokuty ukládány. Mnozí provinilci i mírné pokuty za udělení pardonu osvobozeni, přestoupili-li před tím na víru katolickou. Jsou také případy, že provinilci byli již odsouzeni, ale statky jim ponechány a také pokuty osvobozeni, poněvadž přestoupili na víru katolickou. Nový to důkaz, že se netrestalo tou měrou provinění politické jako víra nekatolická.
Každý, kdo byl předvolán nebo dobrovolně se dostavil, byl povinen správně udati, jaké má zboží nemovité a s jakými závadami, jaké má hotové kapitály nebo cenné věci doma, u koho má půjčené peníze nebo od koho má co dostati. Každé falešné udání přísně bylo pokutováno. Kdo nějaký statek, nějaké zboží nebo peníze zamlčel, zcela je propadl. Také dlužníci rebelů byli povinni oznámiti královskému fisku, co jsou dlužni. Zamlčel-li by někdo takovýto dluh a bylo-li by to na něj prokázáno, povinen byl třikráte vynahraditi, oč královský fiskus měl býti oklamán. Prodej statku nebo nějakého zboží nebo postup na oko, aby fiskus král. byl oklamán, zrušen. Kdo se toho dopustil, propadl v svůj majetek, byl-li jen částky jeho odsouzen.
Vůbec z trhové smlouvy a z desek zemských vymazovány v takových případech, prodal-li něco provinilec. Kupující jen zřídka dostali zpět částky již zaplacené; duchovním sborům a obročím katolickým však z pravidla ponecháno, co byly za povstání koupily. Vedle toho také za neplatné uznány a z desek zemských vymazány zápisy, které byli provinilci za doby povstání manželkám svým na statky své učinili.
Že při tehdejší mravní kleslosti velice kvetlo udavačství, nepotřebujeme ani dokazovati. Udavači, jenž pověděli, kdo co zamlčel nebo na ujmu fisku zpronevěřil, dostávali znamenitou odměnu na penězích nebo jim statek postoupen k užívání. Zachtělo-li se na př. některému špatnému člověku nějakého statku, potřeboval jen udati majetníka jeho, že povstalce podporoval a mohl se nadíti odměny žádoucí, nebyl-li majetník s to, aby dokázal svědky hodnověrnými, že jest nevinen.
Komise podle provinění čili podle svého uznání odsuzovala provinilce ke ztrátě všeho majetku, dvou třetin, polovice, třetiny a pátého dílu, V pokutě ujímány a zabavovány povstalcům statky, dvory, vinice, zahrady, domy v městech; dále všeliké svršky na statcích: dobytek, nářadí hospodářské, obilí a píce, víno a pivo, nábytek, šatstvo a klenoty, hotové peníze a úpisy dlužní, a konečně i takové peníze, které provinilci za prodané statky nebo jiné zboží měli dostati. Komise vědouc, že někteří provinilci mají peníze na úrocích, způsobila, že vyšlo poručení, aby každý jistoty své ukázal a věrně oznámil, jinak že by všecko propadl, kdo by něco zatajil. K tomu byl na Moravě zřízen zvláštní soud, jejž kridou jmenovali, a sice v městě Mikulově. Sem všickni stavěti se a jistoty přinášeti museli. Tu některé jistoty, jak se nyní říká dubiosní čili ceny pochybné nebo také na částky nepatrné znějící, navracovány; jiné za všelikými příčinami a zámiňkami zadržovány; od některých částka se brala pro císaře. Také peníze při deskách zemských čili v depositu uložené zabavovány.
Pokuta peněžitá pokladně zemské a císaři samému hrozně málo vynesla Někteří povstalci byli ovšem odsouzeni odvésti ustanovenou pokutu do komory král., ale takových případů není mnoho. Pokuta obnášela několik set zlatých rýnských a pouze v jediném případě uložena pokuta 12.334 zl., dále 7500 kop míšenských, ostatní pokuty všecky byly značně nižší. Za to bylo mnohem více pokut, které se měly věnovati dobrému a nábožnému účelu na př. alumnatu jezovitské koleje v Praze, hlavně však šlechtické koleji u Sv. Jakuba v Praze.
Celá řada provinilců odsouzena byla k manství tím způsobem, že statek svůj museli v léno přijmouti v určité ceně odhadní. Takový statek po smrti provinilcově spadl ovšem na krále a jenom se svolením jeho mohl se děditi nebo postoupiti. Nepřihlásil-li se provinilec nebo někdo jménem jeho o léno, statek jeho zabaven a prodán. Jen ze zvláštní milosti královské byly statky takovéto buď manům provinilcům nebo jejich nástupcům z manství propuštěny, ovšem zapravili-li manskou kvotu (stý peníz) a ustanovený poplatek za převedení do dědictví. Takováto milost udělována z pravidla jen těm, kdo na víru katolickou přestoupili. A vůbec jen ti mohli dosáhnouti vkladu do desek zemských, kdo se stali katolíky.
Statky duchovní, kteréž za povstání byly rozchváceny a rozličným lidem prodány nebo darovány, zabavovány beze všeho ohledu a navracovány z pravidla svým duchovním majetníkům beze vší náhrady těm, kdo je nyní drželi.
Nahoře již bylo naznačeno, že komise nekonala soud spravedlivý. I můžeme skutečně uvésti příklady, že na jedné straně provinilci skuteční osvobozováni, kdežto na drahé straně lidé nevinní trestáni a pokutováni. V prvním ohledu rozhodovala přímluva mocných osob nebo i hotový úplatek. Na př. jeden provinilec prodal přemocnému Pavlu Michnovi z Vacinova vinice, zahrady, pole a louky u Košíř za cenu pranepatrnou, která byla pouhým pláštíkem i byl na přímluvu Michnovu pokuty a trestu osvobozen. Zdislav Hřáň z Harasova prodal knížeti Karlovi z Liechtenšteina panství své Lanškrounské a Lanšperské alespoň o 100.000 kop míš. laciněji, nežli zač skutečně stálo. Byl to tedy hotový úplatek. Á skutečně nejen týž Hřáň, nýbrž i bratří jeho osvobozeni, tak že všecky své statky podrželi.
A jako brali tito dva všemohoucí pánové a kapsy své špikovali, tak vedli si i jiní vykonavatelé, tak že tehdejší strana vítězná s nečetnými výmiňkami tvoří společnost k vyssávání země a odírání obyvatelstva, při čemž, jak uvidíme i fiskus i panovník o nesmírné sumy peněz byli připraveni.
V takovéto vřavě, kdy po statcích zabavených nastal veliký shon, kdy ukojiti bylo nezřízené chtíče přečetných uchazečů a milců stalo se ovšem prasnadno ano velmi zhusta, že i lidé nevinní o svůj majetek byli připraveni. Jsouť případy, že obviněný statkář vší pokuty byl osvobozen, poněvadž nic se mu nedokázalo a nic podezřelého se na něj nevyhledalo. Ale statek jeho byl předce prodán. Mnozí takoví statkáři nadarmo se ucházeli o navrácení svého statku nebo o náhradu; jen tehdy, byl-li případ příliš křiklavý, dostalo se uchazeči nějaké náhrady. Zejména nesnadno bylo dostati zpět statky, které za války byly od velitelů vojska uchváceny. Ti učinili o nich libovolné pořízení a buď je sami podrželi nebo s jejich vědomím darovány všelikým milcům. Ano jsou případy, že obvinění osvobozeni a teprvé dodatečně ke ztrátě statků svých odsouzeni, poněvadž se jich tomu nebo onomu mocnému pánovi zachtělo.
Děly-li se takové věci, nepřekvapuje nás ani to, že zabavena byla zároveň celá řada statků osob naprosto nevinných. Některým byly navráceny nebo se jim dostalo náhrady, jiní nedostali ničeho.
Při tom všem ještě vymýšleny všeliké kličky a nástrahy, všeliké formálnosti, aby lidem dosažení práva bylo stíženo a znesnadněno, kdežto naopak komora královská a všeliké ty soudy, komise a výkonné orgány lidi dlouhá léta, ano celé století přímo za nos vodily, nežli mnohou všc konečně vyřídily, a lidem buď za právo daly nebo je odmrštily. Alespoň jednu věc na doklad toho, kterak lidem docházení práva bylo stěžováno, chceme uvésti. Byla-li některému provinilci, manželce a vůbec dědicům přisouzena nějaká částka na statku zabaveném, měla komise likvidační částku tuto k výplatě poukázati. Opomenul-li někdo u komise této v čas se přihlásiti, požadavek svůj propadl.

Zamlčované informace o dějinách našich zemí - část druhá

2008-09-08T23:00:00.004+02:00

Vybráno ze zápisů v archivu - Panování Ferdinanda II. od r 1620 do 1637 – Nejhorší doba v dějinách, která se zamlčuje – část 2

Kterak byla šlechta česká na majetku svém pokutována.

Rok 1622—1627.

Vylíčivše náboženskou persekuci v zemích koruny české v létech 1620—1627. přistoupiti již můžeme k trestání a pokutování hmotnému, které šlo ruku v ruce s persekucí náboženskou. V ohledu tomto nuceni jsme sáhnouti k podrobnostem širšímu obecenstvu posud neznámým, aby zjevna byla celá ta hrozná pohroma, jaká stihla tehdáž obyvatelstvo nekatolické a tím ovšem země koruny České.

Úkol tento provésti bylo v Čechách a na Moravě místodržitelům knížeti Karlovi z Liechtenšteina a kardinálovi Františkovi z Dietrichšteina, kteří byli předsedy a vůdci zvláštních komisí konfiskačních. V Čechách, jmenováni do komise konfiskační pan Adam z Valdštejna, Bedřich z Talmberka a Sezima z Vrtby. Instrukce čili naučení komisi dané znělo příliš všeobecně v ten rozum, aby ztrátou statku nebo alespoň pokutou peněžitou potrestala každého, o kom se bude věděti, že zastával za povstání nějaký úřad vojenský, zemský, dvorský, městský nebo radní, že byl v nějaké komisi v zemi nebo mimo zemi, že za sesazení krále Ferdinanda se přimlouval, že volbu falckraběte Bedřicha odporoučel nebo pro něj hlasoval, že přisahal na konfederaci nebo ji podepsal, že býval při schůzkách povstaleckých nebo usnesení jejich schvaloval, že jiných k stejnému jednání povzbuzoval, že se o císaři a rodu Habsburském potupně vyslovoval, že dobrovolně službu vojenskou konal, vládě povstalecké nebo králi Bedřichovi berně nebo špíži odváděl, peníze půjčoval, že statky duchovní kupoval a vůbec jestli povstání nějakým způsobem podporoval.

Kdyby takováto komise nebo soud skládal se z lidí spravedlivých a samostatných, kdyby byl odsuzoval podle provinění jenom ty, komu by provinění skutečné řádným přelíčením hodno věrnými svědky bylo dokázáno: trest citelný byl by zajisté jen malou čásť majetného obyvatelstva městského a šlechtického postihl. Ale to nebyl účel komise konfiskační. Ona neměla konati právo, ona neměla hledati pravdy, nýbrž snaha vítězů k tomu se nesla, aby přemožení jednak nahradili výlohy s válkou spojené a za druhé aby zbaveni byli hmotných prostředků a nemohli se více odporu odvážiti. Oposice stavovská měla tedy býti ne pouze potrestána, ona měla útraty povstání zapraviti, ona měla býti ochromena a zničena a ke všemu měla ještě poskytnout vítanou kořist a odměny těm, kdo císaři věrni zůstali a u přemáhání odboje jakýmkoli způsobem byli mu pomáhali.

Podle instrukcí veřejných a tajných vybráni ku provedení toho všeho lidé bez citu a smilování, lidé, kteří ještě krutěji si počínali, nežli sobě přáli osnovatelé plánů nahoře naznačených. Komisi totiž bylo předepsáno, jaké tresty by měla ukládati provinilcům: ztráta statků a vůbec všeho majetku movitého a nemovitého buď úplná nebo částečná měla se na provinilce uvalovati jak bylo již vypravováno podle libosti a podle uznání komise, nebo měla se provinilcům pokuta peněžitá ukládati. I shledáváme, že komise skutečně v přečetných případech tresty a pokuty příliš přísné a kruté vyměřila; neboť císař, jemuž rozsudky její ku potvrzení byly předkládány, velmi často trest značně snížil a zmírnil, ano mnohde i úplně prominul. A učinil-li tak král Ferdinand jenž si předsevzal provinilce přísně potrestati a víru nekatolickou naprosto vyhubiti a radili-li mu k takovýmto mírnějším trestům důvěrníci, kteří vždycky radili ke krokům a prostředkům nejpřísnějším, běželo-li o povstalce ze zemí koruny České: dovedeme si představiti, v jakýchto rukou spočíval hmotný osud zemí českých.

Nejhoršími nepřátely a nejkrutějšími trestateli nekatolických provinilců v Čechách a na Moravě byli vlastni jich krajané a rodáci!

Zamlčované informace o dějinách našich zemí - část první

2008-09-08T21:50:00.004+02:00

Vybráno ze zápisů v archivu - Panování Ferdinanda II. od r 1620 do 1637 – Nejhorší doba v dějinách, která se zamlčuje – část 1

V minulých dobách prospívalo nejlépe zemím českým, byla-li moc v státě mezi panovníky a stavy zemskými přiměřeně rozdělena. Králové nemohli neobmezeně vybírati daně v zemi a svobod zemských a obyvatelských umenšovati; kromě toho buď z lásky k národu a zemi nebo alespoň z ohledů sobeckých, aby měli v zemi bohatší prameny příjmů, podporovali rozkvět národohospodářský. Konečně bděli pilně nad tím, aby práva a svobody poddaných nebyly zkracovány, dobře tomu rozumějíce, kdyby lid byl naprosto ujařmen, že by tím jen vrchnosti získaly na ujmu moci panovničí. Tím způsobem tedy panovníci sami byli nejlepšími ochránci poddaných proti stavům. Avšak nejen poddaných i měst panovníci nezřídka se ujímali; jim města královská děkovala z veliké části svůj hmotný a mravní rozkvět a pokrok. Králové propůjčovali městům královským mnohé výhody a výsady, hledíce je takto k politice své připoutati a tak moc stavů ochromiti a zlomiti. Za těmito příčinami pozorujeme neustálý zápas mezi panovníky a stavy o moc v zemi; podle okolností a schopností ta nebo ona strana dovedla na čas nabyti více moci a vlivu na ujmu druhé, zanedlouho však váha na druhou stranu se naklonila; A tak zmatky a krise, ježto tyto zápasy plodívaly, mívaly sice všelikou zhoubu a škodu vzápětí, ale rány tím zasazené mohly se dosti brzy zahojiti a země a lid mohli se pak za několik let pořádku zotaviti a zase povznésti.

Katastrofou Bělohorskou však zvrácen byl naprosto posavadní pořádek státní. Moc stavovská zlomena naprosto; vůle panovníkova stala se všemohoucí: panovník odtud neobmezeně vykonával svou moc; uzavíral aliance a mír, vypovídal válku ne jako král Český, nýbrž jako panovník Rakouský; on i v zemích koruny České dával a měnil zákony, svolával zbrojné síly a vybíral nové daně. Dělo se to sice vždy ještě ve formě ústavní, ale ta forma byla jen na oko, byla skutečně jen planou formou bez podstaty, poněvadž dělo se skutečně jen to, co panovník chtěl a sice tak, jak on si přál.

Nejhorší účinek této přeměny v tom se jevil, že na zemi uvalována nyní nesmírná břemena, daně za daněmi, které lid tím více tížily a ochuzovaly, že nebylo v přiměřeném poměru pečováno o jeho hmotné povznešení. Zemím českým dlouho bylo za to trpěti, že se byly vzpourou vzepřely proti svému panovníkovi. Ke všemu ještě stíhaly zemi neustále válečné pohromy, takže ani neměla času, aby sama ze sebe, svými vlastními a přirozenými silami mohla se omlazovati. A tak jevila se země a lid v ní bydlící jako vrba, kterou neustále přiřezávali, nedadouce jí vzhůru narůstati. Vypadalo to skutečně tak, jako by se na země české a obyvatelstvo jejich jen tehdy pamatovalo, když se měly nové daně nebo nové zbrojné síly sehnati. Nebudeme se tedy diviti, když po celá dvě století budeme se jen s bědami a psotami setkávati, když po celou tu dobu budeme život duševní buď zakrnělý nebo velmi utuchlý spatřovati.

Na tom však nebylo dosti.

V nynější době nemáme ani ponětí o tom, jaké zhouby stíhaly po bitvě Bělohorské země české a kterak lid byl ochuzen. Nepřeháníme zajisté, řekneme-li, že mnohé prameny hmotného blahobytu načisto vyschly a zničeny byly. Především padá tu na váhu, že statkářů a obcí jindy bohatých přivedeno buď na mizinu nebo valně ochuzeno zabráním všech statků nebo veliké jich části. A co na jedné straně bylo takto zabaveno obyvatelstvu domácímu, darováno buď všelikým cizincům mnohdy i za zásluhy ceny velmi pochybné nebo prodáno za fatku; avšak i peníze takto stržené vandrovaly do ciziny. Každým tedy způsobem stal se v zemi české ohromný převrat hospodářský již pouhým zabavováním majetku nemovitého. Kromě toho však vydírány na lidech i pokuty peněžní a všeliké naturalie; městům pobrány všeliké výsady, z nichž jim plynul nemalý zisk hmotný. Již tyto rány samy o sobě byly by s to, aby blahobyt země zničily; zemi České však bylo ještě více přetrpěti.

Jak praveno, do země dostalo se buď darováním statků zabavených nebo jich laciným zakoupením veliké množství cizích statkářů, kteří přinesli s sebou nejen cizí jazyk, nýbrž i cizí mravy a obyčeje a bezcitnost k lidu českému, jehož jazyku nerozuměli, jehož citů uráželi a jejž pro víru nenáviděli. Byl-li tedy osud lidu poddaného do bitvy Bělohorské smutný a neutěšený, musel potom býti přímo zoufalý a nesnesitelný, poněvadž ovšem nedalo se očekávati, že cizí vrchnosti považovati budou české své poddané za něco jiného nežli jak staří Římané říkávali za misera contribuens plebs, za prostředky k vyzískání daní. Ke všemu ještě nové vrchnosti i v tom ohledu přispívaly k ochuzení země, že valná jich část mimo Čechy a Moravu sídlila a tedy ven ze země pot a mozoly lidu vyvážela. Vrchnosti cizí tedy přispívaly valnou měrou k ubíjení života českého jak hmotného tak duševního.

Mluvíce o příčinách ochuzení země, nesmíme zapomenouti na hrozné a neslýchané spustošení, které se počalo českým povstáním a dokonáno bylo válkou třicítiletou a pak válkami pruskými. Na obyvatelstvu vydírány nejen potraviny a peníze, nýbrž pobrány mu svršky, zejména šatstvo, drůbež a dobytek, pobořeny a vypáleny příbytky jeho. Celé osady lehly popelem. A tak kolik set osad českých naprosto zaniklo. Kde tedy hemžívaly se v polích síly pracovné, kde v městech ozývala se řemesla se zlatými dny, tam malý průmysl sotva živořil a valná část půdy ležela ladem.

Za největší však neštěstí pokládáme, že ze země vystěhovali se tisícové a tisícové lidu nejstatečnějšího, nejprůmyslnějšího, nejpokročilejšího a nejvzdělanějšího. Nepřeháníme, že lid tento nesl s sebou do ciziny českou osvětu a vzdělanost. A místo nejlepšího lidu českého nahrnulo se do země všeliké zběře dobrodružné a pomezní krajiny, z většiny liduprázdné zalidněny Němci, v jichž usazování vrchnosti cizí byly neunavnými. Budeme tedy viděti, kterak hyne a pustne země Česká, kterak klesá počet obyvatelstva, kterak mizí české osady, kdežto do země valí se cizáctví, města se poněmčují a země železným pásem, osad německých čím dále více jest svírána. Zkrátka řečeno: zaznamenávati nám bude kvapné poněmčování zemí koruny české.

Rozumí se ovšem samo sebou, že s tímto hmotným klesáním a úpadkem národohospodářským jde ruku v ruce úpadek povšechné vzdělanosti. Inteligence česká prchá do vyhnanství, kněží a učitelé, jižto vzdělávali lid a mládež, z většiny opouštějí zemi, což má za následek, že i ten lid a ta mládež, která v zemi zůstala, na dlouhé časy skoro úplně vzdělání postrádá.

Historické informace o Moravenses a jejich země Moravy

2008-09-07T20:52:00.008+02:00

Informace o Moravenses v toku dějin a jejich země Moravy, lze najít i v těchto historicky dokumentujících událostech v knihách a materiálech uvedených v internetové knihovně.

General History of the Christian Religion and Church
http://books.google.cz/books?id=6II3AAAAMAAJ&pg=PA442&lpg=PA442&dq=moravenses&source=web&ots=2J-Gy7erZD&sig=g4-Eu35WV6aUwAzk17ACywz28WI&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=8&ct=result#PPA442,M1

Polska wiekow srednich

http://books.google.cz/books?id=C_oKAAAAIAAJ&pg=PA171&lpg=PA171&dq=moravenses&source=web&ots=T6nUYp-iTo&sig=3l3ic0oRB4QwZlpDc_p7Q3VgxVY&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=8&ct=result#PPP5,M1

Dejiny kráľovstva uhorského od počiatkov do časov Žigmundových

http://books.google.cz/books?id=Gh3h6mnhQkkC&pg=PT25&lpg=PT25&dq=moravenses&source=web&ots=68vEpMTtAb&sig=gRghi8-9GLxGDwT2o4T_yAhVUqM&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=5&ct=result#PPT13,M1

Informace z historických dokumentů týkající se zanedbaného školství a výchovy k úctě ke své zemi Moravě

2008-09-07T15:47:00.012+02:00

Školství a stav lidu poddaného

Z nejvíce zanedbávaných odvětví správy veřejné bylo školství. Školství národní dělilo se na školy triviální, hlavní a normální. Účelem škol triviálních bylo vštípiti mládeži vědomosti potřebné sedlákovi a řemeslníkovi, tedy čtení, psaní, počítání, základní pravdy víry a mravouky; na hlavních školách k tomu přidružoval se návod k nejpotřebnějším úkolům slohovým. Triviální školy jež byly dvojtřídní, byly z pravidla při každém kostele farním a lokálním ve vesnicích, městysech a menších městech. Všechny děti od 6. do 12. roku byly bez výjimky povinny choditi do školy. Takových škol bylo r. 1848 na Moravě 1522. Hlavních škol, jež byly trojtřídní, bylo na Moravě 17 a jedna škola normální čili vzorná v Brně. Na školách triviálních učili se chlapci i děvčata společně, a to větším dílem ve svém mateřském jazyku. Školy hlavní, v nichž vyučovací řeč byla pouze německá, byly výhradně chlapcům přístupny. Ponenáhlu však cítila se potřeba takových škol pro dívky, i byly zřizovány ve větších městech. Pro ty, kteří školu vychodili, byly tak zvané opakovací hodiny v neděle a ve svátky, do kterých musil každý choditi až do 16. roku svého věku.

Učitelé pak a pomocníci byli nuceni sami si vybírati od dítek školní plat a dávky potravin takovou měrou, jak bylo vyjednáváno. Muž, který svými vědomostmi a bezúhonným chováním měl zaujímati přední místo v obci, který měl mravně působiti na děti i na rodiče, jemuž svěřeno vychování budoucích státních občanů, byl odkázán na žebrotu.

I jiný kořen zla tkvěl v nedostatečné osnově těchto škol, zejména v tom, že neměly pražádného rázu národního. Děti nebyly poučovány o svém jazyku mateřském, u nich láska k vlasti nebyla buzena ani vypravováním z dějin domácích ani líčením vlastivědy. I na hlavních školách byly literární dějiny a gramatika věcí naprosto neznámou.

Měšťanských škol a reálek v nynějším významu tehda na Moravě ještě nebylo, ačkoliv obojí jinde již byly zakládány a také u nás mnozí se jich dovolávali, jsouc o jejich důležitosti přesvědčeni. Také nebylo ani jediné školy večerní pro vzdělání učňův a jiné mládeže v rozličných závodech průmyslových zaměstnané. Ještě méně snad než školy národní vyhovovala tehdejší gymnasia svému účelu, podati chovancům povšechné vzdělání a připraviti je k dalšímu povolání životnímu. Hlavními předměty gymnasijními zůstávaly vždy ještě náboženství, latina, řečtina a mathematika. Vyučovací řeči na všech tehdejších gymnasiích moravských byla vedle latiny němčina; druhá řeč zemská, jakož vůbec pěstování řečí živých, přírodní vědy, zeměpis, dějepis, vlastivěda byly hříšným způsobem zanedbávány. Mnoho viny měla také tehdejší spoutanost veřejného mínění, neboť jako každá jiná osobnost ve veřejnosti působící, tak i učitel gymnasijní musil holdovati „systemu“. Kdo se odvážil rozhodněji svému smýšlení dáti průchod, octl se na tajné listině a tajné mocnosti byly na něj poštvány, aby podkopaly štěstí a existenci smělcovu. Mrtvá uniformita byla cílem všech tehdejších náuk pedagogických i metodických.

Nutným následkem úpadku školského bylo skrovné vzdělání širších vrstev lidových, zvláště lidu selského. Vždyť učitelstvu samému dostávalo se jen skrovné přípravy k jeho povolání. Na základě zastaralého nařízení z r. 1804, jež podrželo platnost po celou tuto dobu, byl pro učitele škol triviálních předepsán tří měsíční paedagogický kurs při školách hlavních, šestiměsíční kurs při hlavní škole normální; kromě toho bylo všem kandidátům podrobiti se theoretické i praktické zkoušce za přítomnosti okresních dozorců: toť byl souhrn veškerých požadavků v příčině vzdělání učitelstva. Při filosofických studiích byly sice zřizovány paedagogické stolice, ale málo komu z učitelstva dostalo se příležitosti je navštěvovati. R. 1817 učiněn byl návrh na zřízení učitelských seminářův, ale pro veliký náklad, jehož by byly vyžadovaly, upustilo se od nich. Až do r. 1857 nebyl na Moravě založen ani jediný takový seminář, vyjímaje soukromý ústav, jejž s dobrým úspěchem řídil ředitel brněnské hlavní školy Pátek. U kněžstva zase vadilo, že buď neuměli, nebo za dlouhého studia zapomněli česky mluviti a nemohli tedy na lid řádně působiti.

Také vyšší školství nevyhovovalo již požadavkům nové doby.

Z ústavů humanitních nově založeny nebo aspoň značně rozšířeny ústavy pro hluchoněmé a pro slepce v Brně, a dětské opatrovny v Brně, v Jihlavě a v Olomouci, k čemuž hlavně přispěla nadace Františkova a Karolinina. Vedle toho stavové moravští rádi podporovali každý účel obecně užitečný. Městu Brnu prokázáno veliké dobrodiní úpravou a vydržováním sadů na Františkově a v Lužánkách, které byly r. 1835 převzaty do správy stavovské. Císař František na sklonku svého panování ustanovil, aby také brněnské bašty a koliště byly upraveny na veřejné procházky pro zotavení a obveselení obecenstva. Stavové přispívali na tento účel městu Brnu po několik let značnými, částkami peněžitými.

1795 - podání prvního plánu o splavnění řeky Moravy

2008-09-07T13:33:00.002+02:00

Celkem vzrostla za panování cís. Ferdinanda síť moravskoslezských silnic erárních nákladově na 150 mil, okresních na 865 mil, úhrnem na 1014 mil čili 7100 km., z čehož připadalo na Moravu samu 126 mil (885 km) silnic erárních a 76o mil (5440 km) silnic okresních, dohromady všech silnic 886 mil (6285 km).

Netoliko stavbu silnic, nýbrž i pro Moravu nejvýš potřebné upravování řek vláda ponechala takřka úplně péči stavů, kteří ze svých skrovných prostředků nemohli mnoho poříditi.

Ode dávna uznávala se na Moravě naléhavá potřeba, aby jednak větší řeky zemské byly učiněny splavnými, jednak aby řádným jich, upravením učiněna byla přítrž velikým škodám, které vznikají každoročními zátopami.

Na počátku vlády cís. Františka uvedl otázku tu do nového proudu Jan Hanke z Hankenštejna, který zejména r. 1795 podal císaři a arcivévodům Karlovi, Josefovi a Janovi podrobný plán o splavnění řeky Moravy a o jejím s Odrou, v němž dovozoval, že jest povinností a také v zájmu státní správy, aby sama se této práce chopila. Spis působil na císaře tak přesvědčivě, že na jeho rozkaz uloženo bylo inženýrovi stavebního ředitelství Stoškovi, aby vypracoval situační plán řeky Moravy i podrobné rozpočty o její regulaci. Když však se ukázalo, že by práce ty vyžadovaly nákladu skoro 2,5 mil. zl., gubernium ve zprávě z r. 1797 se vyslovilo, že za válečných let nelze podnik provésti a že třeba vyčkati doby pokojnější. Hanke potom r. 1803 na žádost arcivévody Jana vydal nové pojednání, kde uvedl také vojenské důvody pro upravení řeky Moravy a spojení její s Odrou. Vypočetlo se, že Morava svými zátopami činí ročně škody za 1oo.ooo zl. a moravské, rakouské i uherské úřady byly jednoho mínění, že by se úpravou řeky dosáhlo velikých úspěchů; i utvořila se r. 1807 v Brně soukromá společnost a bylo pomýšleno spojiti Moravu netoliko s Odrou, nýbrž i s Vislou. Vláda jsouc požádána za podporu této věci, vyzvala zemský výbor moravský, aby podal dobré zdání, ten však vyslovil se o ní nepříznivě, a to hlavně proto, že stále rostoucí daně činí moravskému poplatníku podobnou oběť nemožnou. Tím podnik uvázl na dobro a po celou řadu let nepomýšlelo se na celkovou regulaci Moravy. Za to r. 1816 upravena byla Blatná a r. 1818 Haná, čímž nejen uchráněna krajina okolní od každoročních zátop, nýbrž i získáno na tisíce měřic nové plodné půdy. R. 1828 přikročeno také k obtížnému i nákladnému upravování řeky Dyje v horním toku; stavové moravští na vyzvání vlády přispěli podílem na zemi moravskou vypočteným ve výši 6o.ooo zl., který však byl překročen asi o 8ooo zl.

R. 1833 byly práce při horní Dyji v délce 22 km dokončeny. Stavové moravští sice ochotně povolili na pokyn dvorské kanceláře podíl na ně vyměřený, ale nepřestávali poukazovati na větší ještě důležitost regulace řeky Moravy. K tomu však již nedošlo. Roku 1838 dvorská kancelář vybídla stavy moravské, aby také k úpravě dolního toku Dyje přispěli podobně, jako se dříve stalo při horním toku řeky, ale stavové to odepřeli, ježto fondy zemské na to nestačí a nových, přirážek by poplatníci nesnesli.

Dalšímu rozvoji vodních drah na Moravě bylo na závadu zahájení staveb železničních. Byloť všeobecné mínění, které se později ukázalo mylným, že železnicemi cesty vodní, stanou se úplně zbytečnými.

Moravská hymna

2008-09-07T11:40:00.004+02:00

Píšete o uveřejnění textu Moravské hymny.
Jistě mi Syndikát novinářů Ostrava a nakladatelství Tilia v Šenově u Ostravy prominou, když odprezentuji jednu jejich stránku s textem hymny z jimi vydaného kalendáře " Moravskoslezský kalendář 2004" za podpory Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.Grafická úprava Štěpánka Bělovská a Miroslav Tyrlík s použitím dobové pohlednice kresby J.Manesa - Hanačka

Poutnická hůl římsko - katolického křesťana - Unikátní kniha pro křesťanskou rodinu z roku 1898

2008-09-06T22:02:00.012+02:00

Obracíte se na mne v e-mailech s dotazem, zda nemám v rodovém archivu nějakou unikátní knihu, která byla pro rody a rodiny v minulých stoletích vysoce ceněna.

Dle dochovaných zápisů rodových a dobových kronikářů byla touto knihou Poutnická hůl římsko-katolického křesťana, kterou zde v náhledu prezentuji.

Odpovídám na dotaz, co je to vlastně vlajka, prapor a její barvy.

2008-09-06T18:03:00.008+02:00

Co je to vlastně vlajka?

Definice říká, že vlajka je praporový odznak, list látky obdélníkového, čtvercového nebo i jiného tvaru, s přesně stanoveným poměrem šířky k délce ( dnes nejčastěji 2 : 3) a někdy doplněný znakovým symbolem, který se vztyčuje na stožár nebo žerď pomocí vlajkové šňůry.

Od vlajky odlišujeme prapor, jehož list je pevně přichycen k žerdi.

Znamení na praporu a na štítě bylo zprvu totožné, list praporu tedy zastupoval štít, na němž byla figura namalována. Tento typ heraldické vlajky je proto nejúže spojen s heraldikou. Těsný vztah mezi nimi končí však asi v polovině 14. stol. a tvorba praporů pak začíná, alespoň dočasně, jít vlastní cestou.

Později, zejména v 17. stol., přicházel do středu praporu či vlajky celý znak nebo štít znaku, s jehož barvou ovšem z estetických důvodů musela barva listu kontrastovat. Jindy se zase na vlajku dostává pouze figura či část štítu anebo — pro usnadnění a rychlé provedení třeba i většího počtu vlajek — jen pruhy v barvách štítu; u jednoduchých znaků se prováděly barvy všechny, u složitějších pouze nejdůležitější. I když je tento prvek známý už velmi dlouho, v hromadném měřítku se objevil teprve v 19. stol.

V naší vlajkové oblasti měl mít nejdůležitější pruh (horní vodorovný nebo první svislý u žerdi) barvu figury, další pruh barvu štítu — tak je tomu třeba u vlajky Polska a vlajky i naší společnosti Moravenses terra Moravia.

Jestliže se vlajka skládá ze tří pruhů, dostává poslední pruh barvu vedlejšího, heraldického prvku (např. drápů orla, trávy apod.). Některé země mají však zásady právě opačné (např. Rakousko, Belgie. Švýcarsko) a všude je řada odchylek, motivovaných někdy i estetickými důvody; leckdy není dokonce mezi barvami znaku a vlajky vůbec žádný vztah. Tato účelná abstrakce dala základ vlajce v jejím nejspecifičtějším pojetí — rozlišovací funkci tu plní výhradně barvy. Vývoj však jde ještě dále: mnohé vlajky vznikly dříve než znak příslušné země — ten pak byl někdy dokonce odvozen z vlajky (jde tedy o postup zcela opačný než v klasických heraldických dobách), jindy nemá k jejím barvám vůbec žádný vztah (zejména u nejnovějších afrických států). Vlajka tedy vystupuje i jako činitel zcela samostatný a její barvy dostávají novou úlohu — nejsou už pouhou reprodukci ideí znaku. ale stávají se nositelem symboliky, která je jim při vzniku vlajek podkládána. To je prvek zcela nový. Vzájemná vazba mezi barvou a symbolickou výpovědí není ztrnulá nebo stereotypní: tak jako narůstá spektrum barevných odstínů v zájmu roztříštěnosti stále rostoucího počtu vlajek, převyšujíc paletu klasických heraldických tinktur, tak se rozšiřuje i vějíř symbolického výkladu jedné a téže barvy do velmi širokého a pestrého okruhu. Někdy bývá dodatečně připisován symbolický význam i barvám odvozeným ze znaků klasickým způsobem, které vlastně takové vysvětlení nejen nepostrádají, ale ani nepotřebují, a je i řada vlajek, které mají vzor znaku zcela cizí, ať už vznikly v době starší nebo nové.

Ve feudálním období byla vlajka obvykle věcí panovníka, šlechtice, vrchnosti nebo státu,. Jim bylo její používání vyhrazeno, mezi lid zpravidla nepronikla. Teprve Francouzská buržoazní revoluce, která probudila i národní uvědomění, přinesla obrat. Vznikají revoluční vlajky, stávající se politickým symbolem národů, a z nich se vytvářejí vlajky národní, které považuje za své a které ctí jako nedotknutelný symbol každý příslušník národa, mající také práva je vyvěšovat.

Za národní vlajku a její čest položilo od té doby mnoho lidí i svůj život.

Zahájeno vytváření fotbalové reprezentace za Moravu

2008-08-23T20:43:00.007+02:00

V pátek dne 22.8. bylo zahájeno v Ostravě první oficiální setkání zájemců ohledně projednání projektu vytváření fotbalové reprezentace za Moravu a její přihlášení do světového fotbalového poháru neuznaných národů a regionů naší společností.
Vaše návrhy ve znění, aby v případě realizace takové reprezentace za Moravu, byl tým sestaven i ze zástupců jednotlivých etnografických regionů je brán na zřetel. V příštím týdnu začnou již přípravy k ustanovení organizačního a realizačního týmu. Zároveň bude řešeno i vyhledání a ustanovení hlavního trenéra.

Zároveň tato realizační složka projektu sportovního úseku společnosti, začne projednávat i podmínky zlegalizování tohoto záměru v New Football Federations-Board, NFB.

......neboť texty uvedené na vašem webu se mně zdají zajímavé

2008-08-15T12:24:00.003+02:00

Tento příspěvek zde uvádím z důvodu, že jsou mezi námi i takoví významní lidé, kteří svou aktivitou přispívají do té naší skládající se historické mozaiky života Moravy.

Vážený pane Chytile,

dovoluji si požádat o formulář přihlášky do společnosti Moravenses terra Moravia, neboť texty uvedené na vašem webu se mně zdají zajímavé. Jsem sice letitý důchodce (72) let a ..........................

Jsem také člen historické společnosti Starý Velehrad a okrajový amatérský archeolog, publikující občas ve sborníku amatérských archeologů Archeologie Moravy a Slezska..................

Uvádím zde pro informaci pár hlavních bodů z e-mailu a dále zde radši uvedu webovou stránku k vašemu samostatnému shlédnutí

www.wogastisburc.com

Jsem velmi potěšen, že zájem rozšířit naše řady mají i takoví lidé a jsem jim vděčen za jejich i informační přínos pro naší rodnou zem Moravu.

Oficiální výpis o zlegalizování Moravenses terra Moravia spol. s r. o.

2008-08-15T09:00:00.005+02:00

Od tohoto data začínáme realizovat postupně všechny naše záměry a projekty i ve vztahu k zahraničí.

Začínáme vyjednávat o nadnárodní spolupráci a budeme se snažit vstupovat i do obchodních, výrobních, společenských, sportovních a dalších procesů.
Je to i nabídka pro Vás, širokou odbornou a řemeslnou veřejnost z etnografických regionů Moravy, začleněním se do realizačních a výrobních týmů a tím využít této společnosti nás rodilých Moravanů a obyvatelů Moravy k realizaci záměrů, kterými chceme oslovit okolní národy a země samostatně. Je to náš samostatný, ekonomický a legální nástroj, jak ukázat světu naši šikovnost a využít možnosti začlenit se mezi národní společenství ve světě a jménu naši rodné zemi Moravě vrátit opět ten ztracený historický celosvětový lesk, který měla za vlády stavovského a rodového společenství.

Teď již vše máme jen ve svých rukou.

.....a žádný moravský národ už tisíc let neexistuje?

2008-08-14T10:20:00.003+02:00

http://www.extra-svet.cz/content/svet-408-hysteorie-globalniho-oteplovani
Obdržel jsem informaci ohledně Moravy v časopise Svět 4/08, kde je článek
Má Morava právo na samostatnost?
Svět historie
Moravská cesta dějinami

Již tisíc let si Moravané nevládnou sami

Morava pod českou korunou
Někteří lidé na Moravě stále touží po moravské samosprávě a extremisté si dokonce přejí odtržení od Čech.
Má vůbec tento postoj zdůvodnění v historii, nebo byla Morava od roku 1020 vždy pevně podřízena Praze a žádný moravský národ už tisíc let neexistuje?

Je známo, že v 9. století na našem území neexistoval stát jménem Velká Morava. Tento název totiž použil pro první státní útvar na našem území až roku 950 ( skoro 50 let po jeho zániku) byzantský císař …………..a text pokračuje dále.

K tomuto obsahu se nebudu vyjadřovat.
Máme ve společnosti vlastní smysl priorit a těmi je především prorazit do světa s tím, že existujeme jako potomci rodů této země a pokračují v tom, co budovali jejich předkové, ale za jiných politických podmínek.
Jestli uspějeme v tomto úsilí a i v prosazování naší moravské produkce, je otázkou opět jen pro nás.

Pokud nám bude politická scéna a určitá část veřejnosti brát tuto naší osobní a historickou identitu, je na jejich osobním a morálním kreditu. Nikomu nebereme jeho práva a také vyžadujeme, aby právo na vlastní identitu a smysl života nám nebylo odebíráno arogancí a ješitností sociálně nevyzrálých jedinců.
Někdo svou identitu hledá v politických stranách a zájmových společenstvích. Věří, že něco změní. Někteří zase rádi zavítají do našich řad společnosti Moravenses terra Moravia a získává tu jiný smysl života i osobní realizace. Každý věří v tu svou smysluplnou aktivitu a ve významu tohoto konání.
Pro nás je nutné zaujmout svět našimi výsledky. Ať to bude na poli sportovním, společenském, výrobním nebo obchodním. Nemáme zájem se handrkovat a polemizovat o nepodstatných věcech.
Jsme již samostatnou právnickou osobou, která je společenstvím lidí, kteří se snaží svými promoravskými aktivitami dát světu najevo, že mají i s námi počítat. To, jestli obhájíme kredit nositelů identity naší rodné země a zařadíme se ke světovým národnostním společenstvím, je opět jen na nás, obyvatelích Moravy a ne České republiky jako celku.

Získaná doména moravenses.eu

2008-08-13T22:47:00.003+02:00

Na základě dohody i s krajany bude Moravenses terra Moravia spol. s r.o. realizovat vlastní internetový portál a internetovou televizi pod získanou doménou moravenses.eu

Zákaznické poptávky ke společnosti Moravenses terra Moravia spol. s r.o.

2008-08-13T22:26:00.005+02:00

V odpoledních hodinách mi došel tento e-mail:
Dobrý den,

rádi bychom se Vás zeptali, zda by bylo možné Vaší společnosti zasílat poptávky od našich zákazníků, které se týkají Vaší firmy.

Odpověď uveřejňuji na tomto blogu i pro další případné zájemce, zprostředkovatelské agentury a obchodníky. Vaše poptávky můžete klidně zasílat na společnost, kde dojde k posouzení a vyhotovení naší realizační a cenové nabídky.

Snažíme se najít co nejlepší řešení realizace a náš cíl je spokojenost na obou stranách.

Zdeněk Ševčík z "Mistrovství ČR dračích lodí."

2008-08-12T22:49:00.003+02:00

Mistrovství ČR dračích lodí, které se konalo v sobotu a neděli v Ostrožské Nové Vsi.
Vážený pane Chytile, v Ostrožské Nové Vsi jsme startovali pod hlavičkou " Hanácké výběr" a ve společenství s přerovskými Moravian Ladys. Výsledky: 200 a 500m 7 místo, 2 000m 5 místo.
Posádka spolu nikdy nejela a proto výsledek je takový.
Zdeněk Ševčík
absolvent trenérské školy FTVS UK Praha

Moravenses terra Moravia - podává požadavek na realizaci naší společné slavnostní vyšívané standarty

2008-08-10T22:20:00.006+02:00

Slavnostní vyšívaná standarta (celý znak s orlicí a nápisem daným v ozdobné stuze)

- plná výšivka umělecky stínovaná

- rozměr - 100 x 100 cm

- materiál - samet nebo rips

- cena - cca 61.000,- Kč

High tech - Moravenses terra Moravia start - up podnik

2008-08-10T12:51:00.006+02:00

Uvedení rozsahu čínností na blogu Moravenses terra Moravia spol. s r.o. vyvolalo u vás, hlavně studentů vysokých škol od kterých jsem obdržel několik e-mailů pár dotazů, na které odpovím.
Máte správné logické myšlení a úsudek, pokud jste si vyvodili, že našim záměrem je vytvořit z této společnosti moravský start – up podnik.
Pokud se podíváme do světa, prudký rozvoj vysokých technologií tzv. ( high tech ) je jedním z hlavních trendů v posledních letech a je také hlavní páteří celosvětového ekonomického a obchodního dění.
Vysokou měrou ovlivňují pracovní trhy, kdy vznikají nové pracovní místa výrobou těchto nových technologií a na to napojených mnoho dalších odvětví, služeb, dodavatelů a subdodavatelů. Do tohoto procesu jsou napojeny ve velké míře i vědecké instituty a vysoké školy různého zaměření.
Dáváme na trh společnost, která poskytuje každému z vás možnost se různou formou zapojit do realizace činností zde uvedených. Námětů a ideí je nepřeberně. Každá myšlenka či inovace se ale musí také zrealizovat a uvést do praxe. Na to je ale nutné posoudit i stupeň využitelnosti pro trh, jeho nákladovost a ziskovost.
Společnost v těchto dnech a týdnech zpracovává projekt rekonstrukce stávajícího objektu a na to napojené vybudování nových studií a výrobních ploch pro tyto záměry. Naší snahou je vybudovat na Moravě kreativní a mediální centrum jako základnu a výchozí místo k realizaci dalších záměrů a projektů a hlavně poskytnout i schopným lidem seberealizaci.
Vytváříme databanku osob, kteří nám již projevují zájem se na projektech podílet a z nich vytváříme již nyní týmy, které si pomalu připravují od začátku svou, jak říkají, novou životní kariéru na základě svých schopností v reálu prý nedoceněných.
Pro založení týmu je u nás podmínka do vrcholného týmu dát maximálně tří osoby jako nositele myšlenky. Čím více by bylo těchto osob, tím se pak obáváme koncepčních sporů a to by věci neposloužilo. Radši více takových týmů, než jeden velký a nepružný.
Na tento vrcholný tým je pak virtuálně napojována vazba na další spolupracovníky a realizátory celého projektu. Konečným ustanovením celého organizačního, tvůrčího a výrobního lidského potenciálu je pak celý projekt převáděn do praxe s konkrétním vymezením odpovědných lidí, kteří tvoří článek v celém realizačním procesu. Výpadek jednoho, může znamenat velké narušení celého procesu. Proto si budované týmy hlídají i s kým budou spolupracovat a svědomitě si každého vybírají.
Na profinancování celých takových projektů budou hledány cesty jak z vlastních finančních zdrojů společnosti, tak i v bankovní a soukromé sféře. Každý jednotlivec ale bude již na začátku vědět, jaký finanční podíl bude mít v celém projektu.
Každý zainteresovaný člověk je tedy strůjcem i svého „neomezeného“ finančního zdroje, pokud bude týmová realizace úspěšná a mít na trhu „ohlas.“
Velmi si vážím lidí, kteří nám pomáhají i radou a odbornou pomocí, jak by se mělo vše naplánovat i ekonomicky, přípravu a postupnou realizaci projektu, příprava plánů, rozmístnění výrobních ploch a realizačních studií neodporující logistice. Architekti se snaží podávat návrhy, jak by měl celý komplex být architektonicky ztvárněn a hledáme společné dodavatele a investice na kompletní realizaci.
Jak řekla jedna paní: „ Jsem tímto projektem nadšena, zde si mohu říci svobodně svůj názor a v kolektivu jej prodiskutovat. Buduji si nový život.“
Ke konci roku budeme kontaktovat i univerzity ohledně možné spolupráce na tomto záměru.

Mladí senioři

2008-08-09T23:55:00.007+02:00

„Mladí senioři“ jsou realitou, která radikálně musí změnit společnost a vytvářet pro tyto silně populační ročníky minulého století i podmínky na jejich důstojný život. Pro určitou vrstvu lidi jsou ale současní senioři bráni za „požírače“ míst, které by měly zaplňovat již oni – nastupující mladá generace společnosti. „Jak se mají mladí lidé rozvíjet, zakládat rodiny, když na pracovních místech se stále drží stárnoucí populace, která má velké potíže s pochopením i takových vymožeností současného světa, jako je ovládání počítačů a využívání internetu“…zní z jejich úst.
Medializace těchto názorů a negativní postoje i z řad společnosti, vytváří u těchto seniorů pocit a obavy, že nejsou již společností přijímáni a jsou odsunováni na okraj společnosti.

Skutečnost, že lidé žijí čím dál déle je dána i kvalitnějším způsobem života a společenským pokrokem. Na tento trend není ale současná společnost připravena.
Hledání cesty, jak tento problém i celosvětově řešit je vskutku nesnadný. Dostáváme tedy do společnosti novou seniorskou generaci, která je ještě docela v aktivním věku. Díky vědeckým lékařským studiím, které jsou přenášeny do života lidí, jsou i tito senioři jistým způsobem zdraví, mají peníze, po „vyplutí“ dětí z rodného hnízda se jim nakupí i volný čas, který chtějí zaplnit nějakou smysluplnou činností.
Demografická fakta dokládají již nějakou dobu, že seniorský „trh“ v příštích letech prudce poroste a „trh“ mladých se bude zmenšovat.
S tímto faktem počítá i naše společnost Moravenses terra Moravia, která nabízí i těmto seniorům možnost se aktivně zapojovat do společnosti, která svou mozaikou činností jistě uspokojí ne jednoho aktivního a kreativního seniora.
Dnešní senioři čím dál více touží vést i ekonomicky samostatný nezávislý život na jiných. Jen chybí v dnešní společnosti systém, jak tento požadavek vkloubit do současného i sociálního života každého z nás.
Pracovat celý život, odvádět daně státu a pak, když nastane čas zaslouženého odpočinku, je pro dnešní seniory traumatizující, co na ně stát zase připraví, jako odměnu za jejich celoživotní přínos pro něj.
Realizace našich záměrů a projektů je nastavena v takových mantinelech, kdy proti sobě stojí, jak senioři se svými zkušenostmi a reálným pohledem na svět, tak mladí dynamičtí lidé, kteří jsou zvyklí již vstřebávat a využívat možností, které jim technický a společenský pokrok připravil a jsou vysoce adaptabilní na hektický způsob současného života.

Nalezením spojnice chápání, odborností a spolupráce těchto dvou generačních „světů“ je k prospěchu oběma stranám a celé společnosti.
Mějme ohledy jeden k druhému a buďte si jisti, že i nás za pár let bude čekat to, co zažívají naši dříve narození občané. Hledejme již nyní společně cestu, jak si zajistit klidné stáří.

Přihláška do společnosti Moravenses terra Moravia

2008-08-09T18:47:00.004+02:00

Vážení,

na základě vašich žádostí o zapojení se do aktivit společnosti Moravenses terra Moravia spol. s r.o. sděluji tímto již vámi navržený a ověřený postup přihlášení.

1. E-mailem na Vlastimil.Chytil@seznam.cz mi zašlete požadavek o zaslání nezávazné přihlášky

2. Zpětně Vám na e-mail v příloze dojde ve Wordu text přihlášky

3. Po přečtení a opětovném zvážení můžete pak přihlášku vyplnit na pc

4. Takto vyplněnou přihlášku vytisknete a až pak vlastnoručně podepíšete

5. Takto vyplněnou a podepsanou přihlášku zašlete poštou na sídlo společnosti

6 Po obdržení přihlášky poštou vás budu informovat e-mailem spolu s uvedením vašeho čísla, pod kterým budete ve společnosti evidován.

Office: Moravenses terra Moravia spol. s r.o.

769 01 Rymice 32

Moravia

Czech Republic

sv.Josef je i patronem moravské starorodové společnosti Moravenses terra Moravia

2008-08-09T11:32:00.003+02:00

Na vaše došlé dotazy týkající se barevného obrázku s textem v dětech je budoucnost národa jsem připravil tento příspěvek.
Jelikož jsme společností, která ctí rodinu jako lidskou jednotku vyspělé společnosti, je sv.Josef patronem naší společnosti a všech mužů, manželů a křesťanských rodin, dětí, mládeže, sirotků a všech, kdo žijí v panenství.
Bývá též uctíván jako vzor čistoty a proto se znázorňuje i s lilií.
Je patronem tesařů a těch kdo poctivě pracují.
Děvčata se k němu modlí, aby získaly dobrého muže.
Ženy se k němu modlí, aby dobře uměly vycházet se svým manželem.
Zbývá dodat, že sv. Josef bývá uctíván jako patron šťastné smrti.

Narodil se v Betlémě a pocházel z královského rodu Davidova. Byl tesařem v Nazaretě, městě v biblické Palestině.
Bohem byl vyvolen za snoubence Panny Marie a hlavu Svaté rodiny.
Ještě před svatbou se ale ukázalo, že Maria čeká dítě. Nechápal Mariino početí a protože byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě, měl v úmyslu ji potají opustit. Bůh k němu ale seslal anděla, aby mu vše vyjasnil.
Tento mladý zbožný pár měl všechny předpoklady pro šťastný život. Josef vzal Marii k sobě a tím před zákonem uznal její dítě za své i s přijetím plné otcovské odpovědnosti. Jejich vzájemná láska byla okrášlena úctou k Bohu. Vynikali mimořádnou pokorou, kterou nestavěli na obdiv světu,
Josefovi se tak dostalo vysoké cti, důležitosti, zodpovědnosti a důvěry. Z jeho ctností mimořádně vyniká víra. Z dalších Josefových vlastností bývají uváděny spravedlnost a mlčenlivost.
Poslední zpráva o Josefovi je z doby, kdy bylo Ježíšovi 12 let a to v souvislosti s každoroční velikonoční poutí do Jeruzaléma. Ježíš se také vyučil v Josefově řemesle, ten však již v době jeho veřejného vystoupení nežil. Usuzuje se, že zemřel v období Ježíšovy dospělosti. Měl ale tu čest umírat v Ježíšově blízkosti, snad přímo v objetí Spasitele světa. Ježíš mu však jistě v té chvíli oplácel lásku, takže se loučil se světem v ovzduší boží lásky a milosti. To byl důvod, pro který je uctíván i jako patron dobré smrti. Stává se také patronem Církve.
Jeho svátek se slaví 19. března; kromě toho se ještě 1. května připomíná svátek sv. Josefa dělníka. Zvláště v poslední době se v neděli po Božím hodu vánočním slaví též svátek sv. Rodiny, Ježíše, Marie a Josefa, jejíž je sv. Josef nejméně známou, ale přesto zcela nepominutelnou součástí.
Narození Páně a tím je tradičně oslavována Svatá rodina Ježíše, Marie a Josefa je jakýsi vzor i pro všechny rodiny světa.
Téma rodiny je velmi důležité téma. Rok 1994 byl pod záštitou OSN vyhlášen „Rokem rodiny“. I Církev často o rodině mluví a přemýšlí. Je mnoho i těch, kteří se zabývají rodinou. Patří mezi ně různí psychologové, sociologové, filosofové… a další odvětví přírodních věd se zabývají problémem rodiny i dnes.
Na prvním místě by se měli ale o rodinu a její život zajímat politici. Vždyť oni jsou ti, kdo nám svým jednáním nastolují mantinely v kterých se rodina může bytostně pohybovat a rozvíjet se, pokud má nějaký vztah k rodné zemi a neodejde radši prožít svůj život za hranice jejich rodné země dle sdělení „ Všude dobře, doma nejhůř.“
Rodina – to je právě místo různých podob lásky v příkladech, kterou každý z nás jistě hledá a očekává. Láska novomanželů, láska rodičů k dětem, láska dětí k rodičům, láska babičky a dědečka k vnoučatům, láska vnoučat k babičce a dědečkovi, ke strýcům, tetám a naopak.
Svátost manželství a rodiny by měla být i v současné době prvořadým cílem nás obyvatel na Moravě.
Závěrem k Josefovi
Poslední zmínkou v evangeliích je vyprávění o tom, jak Josef s Marií a dvanáctiletým Ježíšem putovali na svátky do Jeruzaléma.

Další věrohodné informace o Josefově životě nejsou k dispozici, z evangelií lze pouze dovozovat, že se asi narodil ve druhé polovině 1. století před Kristem a že zemřel ve druhé polovině 1. století po Kristu.

Poděkování za přízeň všem návštěvníkům blogu Moravenses terra Moravia

2008-08-08T20:52:00.004+02:00

Vážení,
dovolte mi, abych vám tímto poděkoval za přízeň a rozrůstající se řady internetových dopisujících e-mailových členů společnosti Moravenses terra Moravia. I když by jste se radši scházeli a poznali se i osobně, je zatím pravdou, že každý z nás je z různých končin a scházet se by pro některé bylo finančně velmi náročné. Plánujeme ale první oficiální setkání v měsíci září.

Internet je zatím tedy nejjistější informační komunikací mezi námi, než vzniknou informační a kontaktní místa naší společnosti v etnografických regionech.
Jsem ve velké míře potěšen vysokou kultivovaností projevu ve vašich e-mailech. Vaše názory, návrhy a i kritické připomínky jsou vedeny s rozvahou a mají myšlenku. Snažím se důležité informace o které píšete prezentovat na tomto blogu, než IT odborníci připraví dle našich záměrů vlastní internetový portál společnosti, který by byl vstupní i výstupní branou pro naše záměry.

Vaše doporučená kontaktní místa v etnografických regionech uveřejním opět na blogu k případnému připomínkování.
Zpracovává se a připravuje i projekt internetové televize se zřizováním televizních internetových „studií“ v etnografických regionech s možnou prezentací každého z vás a s pocitem, že i vy jste producenti a tvůrci programové nabídky našeho vytvářeného moravského internetového televizního světa.
Většinou si stěžujete na vaši velmi těžkou přístupnost k internetu. I v tomto směru jsem odeslal dotaz na možnost mít vlastní „satelitní“ internet s možností napojení na něj pro každého z vás.
Žijeme v tržní ekonomice, tak nevidím důvod, proč si nemůžeme i my vytvářet takovou komunikační síť, která bude pro nás i finančně přijatelná, kdy již můžeme oficiálně vstupovat i do obchodních a smluvních vazeb a kooperačních projektů sami za sebe - obyvatele Moravy.

Moravian Dragons - zástupci Moravy v šampionátu dračích lodí v Malajsii jsou mistři světa

2008-08-08T16:34:00.005+02:00

K tomuto výsledku není co dodat........... S velkou hrdostí na Vás. DĚKUJEME

Vážený pane Chytile, Moravian Dragons se stali v prvním závodě na 2 000 m mistry světa. Za nimi skončilo dalších 84 posádek.

Vážený pane Chytil, Moravian Dragons se stali i na trati 200 m MISTRY SVĚTA.

Celkově 2000m a 200m první místo, 500m 2 místo.

Příjezd mistrů světa bude v neděli odpoledne.
Zdeněk Ševčík

Výsledky ankety uskutečněné na tomto blogu před tímto šampionátem:
Má se účastnit v Malajsii národní tým Moravy světového šampionátu v závodě dračích lodí?
Ano: 28
Ne: 11
Škoda peněz: 7

V současné době se ozval první sponzor ohledně vyjednávání k poskytnutí 400 000,-Kč v roce 2009 do sportovního úseku Moravenses terra Moravia spol. s r.o. k přípravě sportovních reprezentantů za Moravu.

Zlegalizování klubu Moravenses terra Moravia v obchodní společnost

2008-08-08T14:06:00.007+02:00

Dne 6.8.2008 došlo vyrozumění o zapsání společnosti Moravenses terra Moravia do obchodního rejstříku v Brně.

Od tohoto data může již moravská starorodová společnost Moravenses terra Moravia spol. s r.o. vystupovat jako samostatný právní a ekonomický subjekt Moravy, který si klade za cíl udržení, obnovu a rozvíjení moravských kulturních a společenských tradic, životního stylu a opětovné propagaci moravského obyvatelstva a naší rodné země Moravy do celosvětového podvědomí.
Společnost se zabývá komplexně aktivitami postavených na moravských starorodových základech a odkazech našich předků pod společnou symbolikou, která je naší nedílnou součástí společného historického vědomí.
Moravenses terra Moravia spol. s r.o. má hlavně i posloužit každému s rodovými kořeny zapuštěnými hluboko v této zemi a příznivcům Moravy jako výrobní, ekonomický a realizační nástroj k prosazení záměrů a projektů sloužícím nám všem.

V ý p i s
z obchodního rejstříku, vedeného
Krajským soudem v Brně
oddíl C, vložka 21134
Datum zápisu: 1.listopadu 1995
Obchodní firma: Moravenses terra Moravia spol. s r.o.
Sídlo: Rymice 32, PSČ 769 01
Identifikační číslo: 634 83 696
Právní forma: Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání:
- 1) nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
- 2) zprostředkovatelská činnost
- 3) průzkum trhu a veřejného mínění - marketing
- 4) zemědělská činnost
- 5) poskytování software
- 6) reklamně propagační činnost
- 7) inzerce
- 8) vydavatelsko-nakladatelská činnost
- 9) automatizované zpracování dat
- 10) pořádání seznamovacích a společenských akcí
- 11) výroba a prodej nenahraných nosičů zvukových nebo zvukově obrazových záznamů a prodej a půjčování nahraných zvukových a zvukově obrazových záznamů
- 12) pořadatel audiovizuálních produkcí - představení

- Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

Předmět činnosti:
- a) Rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozována bez pozemků.
- b) Živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní.
- c) Úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby.

Statutární orgán:
Jednatel: Vlastimil Chytil, r.č. 610301/2300
Rymice 32, PSČ 769 01
den vzniku funkce: 1.listopadu 1995
Způsob zastupování: za společnost jedná a podepisuje jednatel.
Společníci:
Vlastimil Chytil, r.č. 610301/2300
Rymice 32, PSČ 769 01
Vklad: 300 000,- Kč
Splaceno: 300 000,- Kč
Obchodní podíl: 100%
Základní kapitál: 300 000,- Kč

Společnost může podnikat v těchto oborech činností.
1. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost
2. Činnost odborného lesního hospodáře
3. Vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov
4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
5. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)
6. Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna
7. Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků
8. Pěstitelské pálení
9. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů
10. Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků
11. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží
12. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků
13. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů
14. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce
15. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových
záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů
16. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv
17. Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků
18. Výroba hnojiv
19. Výroba plastových a pryžových výrobků
20. Výroba a zpracování skla
21. Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků
22. Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků
23. Broušení technického a šperkového kamene
24. Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovů a jejich slitin
25. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
26. Umělecko-řemeslné zpracování kovů
27. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů
28. Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení
29. Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických
strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí
30. Výroba neelektrických zařízení pro domácnost
31. Výroba strojů a zařízení
32. Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií
33. Stavba a výroba plavidel
34. Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a
konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých
pozemních zařízení
35. Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a
lanové a železničního parku
36. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků
37. Výroba a opravy čalounických výrobků
38. Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků
39. Výroba zdravotnických prostředků
40. Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření
41. Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie,
kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů
42. Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu
43. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody
44. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)
45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti
46. Sklenářské práce, rámování a paspartování
47. Zprostředkování obchodu a služeb
48. Velkoobchod a maloobchod
49. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím
50. Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství
51. Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy)
52. Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě
53. Zasilatelství a zastupování v celním řízení
54. Provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb
55. Ubytovací služby
56. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat,
hostingové a související činnosti a webové portály
57. Činnost informačních a zpravodajských kanceláří
58. Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí
59. Pronájem a půjčování věcí movitých
60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků
61. Projektování pozemkových úprav
62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce
63. Projektování elektrických zařízení
64. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd
65. Testování, měření, analýzy a kontroly
66. Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení
67. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling
68. Fotografické služby
69. Překladatelská a tlumočnická činnost
70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy
71. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu
72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti
73. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních
produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí
74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti
75. Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží
76. Poskytování technických služeb
77. Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné
mechaniky, optických přístrojů a měřidel
78. Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu
79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost
80. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené

Zlegalizování Moravenses terra Moravia v obchodní společnost

2008-08-02T22:41:00.005+02:00

Dne 23.7.2008 proběhlo notářské ověření mimořádné schůze ohledně legalizace naší moravské starorodové společnosti Moravenses terra Moravia v obchodní společnost " Moravenses terra Moravia spol. s r.o."

Následně byla podána žádost o zápis této společnosti do obchodního rejstříku.

Zaslaná žádost o členství v NFB naší vytvářené národní fotbalové reprezentace za Moravu

2008-08-02T22:23:00.009+02:00

The N.F.-Board (New Football Federations-Board, NFB)
Příspěvek uvedený na blogu ohledně vytvoření národní fotbalové reprezentace za Moravu vyvolal jak pozitivní, tak i negativní reakce jak od obyčejných fotbalových fandů, tak i u odborné veřejnosti. Přitom není známo, že právník Luc Misson z Belgie provádí revoluci ve fotbalovém světě. Jeho záměr je sdružit do společné organizace 76 regionů, které odmítá za své členy přijmout mezinárodní federace FIFA a pořádat vlastní mistrovství světa.
"Chceme pomoci všem, na které FIFA zapomněla,"tvrdí advokát a netají se úmyslem své společenství jednou k hlavnímu řídicímu orgánu světového fotbalu připojit.
Cíle NFB jsou spojit lidi, národy a menšiny, které nejsou přidružené k FIFA ve fotbalovou asociaci a organizovat mezinárodní fotbalové zápasy, bez ohledu na politické nebo náboženské faktory včetně « NF-Board VIVA World Cup - Světového poháru »
NFB uznává jen jednoho zastupujícího na mezinárodní úrovni za lidi, národ, menšinu.
Výkonný výbor sestaví kalendář mezinárodních zápasů a proběhne odsouhlasení všech členů s vlastní zákonnou soudní existenci a je ustanoven jako jediný fotbalový zástupce jeho obyvatel, národa a menšiny.
Jako potomek starobylého rodu Moravy a jednatel společnosti Moravenses terra Moravia jsem zažádal o členství a možnosti zařazení našeho vytvářeného fotbalového reprezentačního týmu za nás starousedlíky na naší rodné Moravě do kalendáře fotbalových klání a účast na NF-Board VIVA World Cup – Světovém poháru.

Podmínky potřebné k tomuto kroku jsem do této doby všechny postupně splnil a budu očekávat vyjádření o kterém vás opět budu informovat.

Padanie se stala fotbalovým mistrem světa druhého Viva World Cup 2008, mistrovství světa " neuznaných národů."

V mužstvu Padanie nastoupilo i několik bývalých fotbalistů první a druhé italské profesionální ligy.

V příštím roce 2009 se bude hrát mistrovství Evropy v Holandsku a Padanie má zájem opět získat titul.

Je to velmi krátká doba na vyslání našeho zástupce do tohoto klání, ale co není, může být. Vše je otevřené a záleží i na odezvě fotbalové veřejnosti na naši rodné Moravě, sponzorech a tvořeném realizačním týmu, jaký bude zájem se tohoto klání účastnit a co by se mělo splnit.

Zahájeno oficiální jednání ohledně uvedení projektu moravské starorodové společnosti do praxe

2008-07-12T09:52:00.005+02:00

Vážení,
v těchto posledních týdnech a dnech byly prováděny jednání a setkání s různými jak odborníky, tak i lidmi, které obsah tohoto blogu oslovil a do celého projektu moravské starorodové společnosti se mají zájem zapojit.

Upozorňuji ještě jednou, že nejsme politickou stranou, ale společností lidí mající vztah ke své rodné zemi Moravě.

Jednotlivec, rodina a rod byl, je a bude vždy základním lidským prvkem určující, jak se bude vyvíjet náš další životní styl a hlavně jak se bude žít i na Moravě.
Pro organizační zajištění celého chodu moravské starorodové společnosti na Moravě bylo schváleno navržené přirozené rozdělení Moravy na etnografické samostatné regiony, které jsou lidem blíže než umělé kraje a které v rámci společnosti budou označovány jako „úděl“ a tyto úděly budou mít své zástupce volené ze zdejších rodin a rodů.
Jedná se o tyto úděly: Brněnsko, Haná, Horácko, Lašsko, Valašsko a Slovácko.
Za každý tento úděl bude odpovídat zvolený rodový údělový hejtman, který bude reprezentantem svého hájeného údělu a tým jeho spolupracovníků tvořeného jak odborníky, tak i volenými zástupci rodů a rodin žijících ve vymezeném etnografickém údělu.

Takto jmenované úděly budou v rámci programu mezinárodní spolupráce a propagace celé Moravy prezentovány i v zahraničí obdobným regionům.
Přijatá usnesení do nastávajících týdnů jsou tedy tyto:
- vytvořit kreativní a organizačně schopné týmy ve vytýčených údělech
- získat co nejvíce informací z údělů pro další zpracovávání nabídek pro zahraničí
- navrhnout a ustanovit v každém údělu hlavní kontaktní centra v městech a obcích
- ročně navrhovat a slavnostně vyhodnocovat jednotlivce za jejich přínos pro Moravu
- navrhnout a ustanovit naše zástupce v zahraničí

Celá tato aktivita bude prováděna do konce srpna roku 2008. Pak začne vyhodnocovací a zpracovatelská část získaných podkladů a informací k přípravě a zpracování projektů za každý úděl a následně za celou společnost ve směru i k mezinárodní prezentaci.
Každé ucelené informace budou zatím postupně na tomto blogu prezentovány i pro širší veřejnost, než se rozjedou kontaktní a informační údělová místa ve městech a obcích na Moravě.

Moravenses terra Moravia připravuje diplomatickou notu vyjednávání o nadnárodní spolupráci u těchto "Monarchií 21. století"

2008-07-06T09:55:00.010+02:00

Moravská starorodová společnost "Moravenses terra Moravia" připravuje v dohledné době první oficiální diplomatickou kontaktní notu ohledně nalezení možností navázání nadnárodní spolupráce s těmito monarchiemi 21. století v různých sférách jak obchodního, tak i společenského života v těchto etapách.

Evropa:
Andorra, Belgie, Dánsko, Lichtenštejnsko , Lucembursko, Monako, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Vatikán, Velká Británie

Asie:
Bahrajn, Bhútán, Brunej, Japonsko, Jordánsko, Kambodža, Katar, Kuvajt, Malajsie, Nepál, Omán, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Thajsko

Afrika:
Lesotho, Maroko, Svazijsko

Amerika:
Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Kanada, Grenada, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny

Austrálie a Oceánie:
Austrálie, Nový Zéland, Papua - Nová Guinea, Samoa, Šalomounovy ostrovy, Tonga, Tuvalu

Historická zmínka, "Vysoká šlechta v Čechách odřekla práva svého k vládě"

2008-06-29T17:36:00.004+02:00

Historická kritika šlechty v Čechách

2008-06-29T17:32:00.001+02:00