Terra Moravia - země Morava a Moravenses - Moravané se musí hrdě hlásit mezi země a národy postavené na své vlastní historické a rodové identitě

Terra Moravia z celoevropského historického hlediska, nepředstavuje nahodilý či bezvýznamný region střední Evropy. Je zemí rozoranou pluhem jak antické kultury, tak i staré rolnické kultury slovanské, kde i velkou měrou se podílela na rozvoji kultury evropské. Podíváme-li se na český národ, který má zasluhou Kosmovy kroniky - Chronica Boemorum jedinečný mýtus původu a příchodu, který na staletí ukotvil do pevného základu jeho dějiny a od kterého se mohla odvíjet legitimita českého národa a státu, Moravané svůj mýtus legitimní identity ve sporu, zda jsou příslušníky českého národa nebo samostatný národ, musí vést na vědeckých a badatelských poznáních. První výslovná písemná zmínka o Moravanech pochází z roku 822, kdy franský císař Ludvík I. Pobožný (nebo Zbožný) svolal do Frankfurtu „obecný sněm" všech západních Slovanů k projednání záležitosti vedoucích k prospěchu jeho východní říše. O několik let později byzantský císař Michael III. vyšel vstříc žádosti Moravanů a mezi královstvím Moravanů a východní Římskou říší (Byzancí) jako dvěma subjekty mezinárodního práva byla v roce 863 uzavřena dohoda o vyslání duchovních na Moravu, kteří by vedli bohoslužby v slovanské řeči a položili tak základy vlastní církve na území Velké Moravy. Díky znalosti jazyka byli pro tuto misi vybráni Konstantin a Metoděj ze Soluně, který se o něco později stává i prvním velkomoravským arcibiskupem. Velká Morava byla kromě svého kulturního významu jako kolébky staroslověnštiny a vzdělanosti také politicky a vojensky nejsilnějším středoevropským státem s panovníkem, který jako první měl královský titul Svatopluk I. Veliký - král moravský, pocházející z moravské dynastie Mojmírovců. V letech 906 - 907 byla kontinuita dějin Moravy násilně přerušena invazí Maďarů do střední Evropy. Od tohoto data nastává pro moravský lid temné století v němž mizí o Moravě téměř veškeré písemné zprávy, kdy po několikanásobné porážce Mad'arů v letech 955 – 956 si Moravu postupně pod své panství podmanil kníže Boleslav I. zvaný Ukrutný z dynastie Přemyslovců, která byla první jak českou knížecí, tak i zaroveň kráIovskou dynastií, při níž dochází k tvrdé středověké skutečnosti se všemi průvodními rysy feudální dobyvačnosti, k podmaňování a zbídačování moravských vyšších a vládnoucích vrstev, včetně odstraňování a potlačování domácích moravských politicko-kulturních tradic, které byly postupným vládnoucím vrstvám na překážku. Moravanům tedy zůstával v paměti a ve vědomí jen jeden důležitý prvek kontinuity a identity v dějinách: jméno jejich země „terra Moravia" a jméno jejich svobodného slovanského kmene z kterého vzešli, žijícího na území kolem středního a dolního toku řeky Moravy, který se v písemných pramenech před rokem 833 i po tomto roku uvádí latinským tvarem Moravenses.
Je stále ještě dost zemí, kde pojem rod a jeho historické tradice jsou pro ně svaté a mají svou vypovídací hodnotu. Čím více rodů na Moravě dokáže svou historickou sounáležitost ke své rodné zemi Moravě, tím více můžeme bojovat za svá práva na samosprávu a vlastní suverenitu.