Vybráno ze zápisů v archivu - Panování Ferdinanda II. od r 1620 do 1637 – Nejhorší doba v dějinách, která se zamlčuje.
Cizozemci českými velkostatkáři.
Ziniňujíce se tuto o cizincích, musíme při této příležitosti již nyní vytknouti nesmírnou toho důležitost národní a politickou, že cizinci statky v Čechách skupovali. Šlechtici, jenž se přidržovali oposice a po bitvě Bělohorské byli potrestáni, byli velikou většinou uvědomělí Čechové, kteří svou vlast a svou českou národnost milovali, jazyka českého v životě domácím a veřejném užívali a Čechům ve všem přednost dávali. Šlechtici tito skoro vesměs byli statečnými obhájci práv a svobod a obvyklostí domácích. Kromě toho byla to třída nejzámožnější, která přímo a nepřimo domácí obchod a průmysl podporovala a zvelebovala. V tom všem stal se ztrestáním statkářů českých a pobráním statků obrat neutěšený, poněvadž ohromná síla statků dostala se do rukou cizinců. Chceme jich větší část alespoň podle jména uvésti.
Lidé tito neměli k Čechům lásky, neměli citu pro jich svízele a útrapy, neznali milosti a smilování. Přinesli s sebou cizí zvyky a mravy, byli ochotnými nástroji ke zničení a zvrácení svobod českých; nerozumějíce lidu a jazyku jeho, táhli za sebou cizí soudruhy a cizí lid služebný i cizí služebnictvo, podporovali cizí obchod a průmysl a peníze na lidu českém vynucené odváželi z větší části do ciziny. Konečně, když válkou dálší ještě mnoho obyvatelstva českého bylo vyhubeno, volali a zvali osadníky z ciziny a stali se tak vědomými a bezděčnými prostředníky a nástroji utlačování a ujařmování obyvatelstva, rušení a obmezení svobod zemských, podporovateli vlády neobmezené a šířiteli následujícího potom poněmčování. K tornu všemu položen hlavní a přední základ ožebračením šlechty české a přenesením statků jejích do rukou cizinců nebo domácích prospěchářů.
Cizozemci českými velkostatkáři.
Ziniňujíce se tuto o cizincích, musíme při této příležitosti již nyní vytknouti nesmírnou toho důležitost národní a politickou, že cizinci statky v Čechách skupovali. Šlechtici, jenž se přidržovali oposice a po bitvě Bělohorské byli potrestáni, byli velikou většinou uvědomělí Čechové, kteří svou vlast a svou českou národnost milovali, jazyka českého v životě domácím a veřejném užívali a Čechům ve všem přednost dávali. Šlechtici tito skoro vesměs byli statečnými obhájci práv a svobod a obvyklostí domácích. Kromě toho byla to třída nejzámožnější, která přímo a nepřimo domácí obchod a průmysl podporovala a zvelebovala. V tom všem stal se ztrestáním statkářů českých a pobráním statků obrat neutěšený, poněvadž ohromná síla statků dostala se do rukou cizinců. Chceme jich větší část alespoň podle jména uvésti.
Lidé tito neměli k Čechům lásky, neměli citu pro jich svízele a útrapy, neznali milosti a smilování. Přinesli s sebou cizí zvyky a mravy, byli ochotnými nástroji ke zničení a zvrácení svobod českých; nerozumějíce lidu a jazyku jeho, táhli za sebou cizí soudruhy a cizí lid služebný i cizí služebnictvo, podporovali cizí obchod a průmysl a peníze na lidu českém vynucené odváželi z větší části do ciziny. Konečně, když válkou dálší ještě mnoho obyvatelstva českého bylo vyhubeno, volali a zvali osadníky z ciziny a stali se tak vědomými a bezděčnými prostředníky a nástroji utlačování a ujařmování obyvatelstva, rušení a obmezení svobod zemských, podporovateli vlády neobmezené a šířiteli následujícího potom poněmčování. K tornu všemu položen hlavní a přední základ ožebračením šlechty české a přenesením statků jejích do rukou cizinců nebo domácích prospěchářů.
0 komentářů:
Přidat komentář