Na vaše došlé dotazy týkající se barevného obrázku s textem v dětech je budoucnost národa jsem připravil tento příspěvek.
Jelikož jsme společností, která ctí rodinu jako lidskou jednotku vyspělé společnosti, je sv.Josef patronem naší společnosti a všech mužů, manželů a křesťanských rodin, dětí, mládeže, sirotků a všech, kdo žijí v panenství.
Bývá též uctíván jako vzor čistoty a proto se znázorňuje i s lilií.
Je patronem tesařů a těch kdo poctivě pracují.
Děvčata se k němu modlí, aby získaly dobrého muže.
Ženy se k němu modlí, aby dobře uměly vycházet se svým manželem.
Zbývá dodat, že sv. Josef bývá uctíván jako patron šťastné smrti.
Narodil se v Betlémě a pocházel z královského rodu Davidova. Byl tesařem v Nazaretě, městě v biblické Palestině.
Bohem byl vyvolen za snoubence Panny Marie a hlavu Svaté rodiny.
Ještě před svatbou se ale ukázalo, že Maria čeká dítě. Nechápal Mariino početí a protože byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě, měl v úmyslu ji potají opustit. Bůh k němu ale seslal anděla, aby mu vše vyjasnil.
Tento mladý zbožný pár měl všechny předpoklady pro šťastný život. Josef vzal Marii k sobě a tím před zákonem uznal její dítě za své i s přijetím plné otcovské odpovědnosti. Jejich vzájemná láska byla okrášlena úctou k Bohu. Vynikali mimořádnou pokorou, kterou nestavěli na obdiv světu,
Josefovi se tak dostalo vysoké cti, důležitosti, zodpovědnosti a důvěry. Z jeho ctností mimořádně vyniká víra. Z dalších Josefových vlastností bývají uváděny spravedlnost a mlčenlivost.
Poslední zpráva o Josefovi je z doby, kdy bylo Ježíšovi 12 let a to v souvislosti s každoroční velikonoční poutí do Jeruzaléma. Ježíš se také vyučil v Josefově řemesle, ten však již v době jeho veřejného vystoupení nežil. Usuzuje se, že zemřel v období Ježíšovy dospělosti. Měl ale tu čest umírat v Ježíšově blízkosti, snad přímo v objetí Spasitele světa. Ježíš mu však jistě v té chvíli oplácel lásku, takže se loučil se světem v ovzduší boží lásky a milosti. To byl důvod, pro který je uctíván i jako patron dobré smrti. Stává se také patronem Církve.
Jeho svátek se slaví 19. března; kromě toho se ještě 1. května připomíná svátek sv. Josefa dělníka. Zvláště v poslední době se v neděli po Božím hodu vánočním slaví též svátek sv. Rodiny, Ježíše, Marie a Josefa, jejíž je sv. Josef nejméně známou, ale přesto zcela nepominutelnou součástí.
Narození Páně a tím je tradičně oslavována Svatá rodina Ježíše, Marie a Josefa je jakýsi vzor i pro všechny rodiny světa.
Téma rodiny je velmi důležité téma. Rok 1994 byl pod záštitou OSN vyhlášen „Rokem rodiny“. I Církev často o rodině mluví a přemýšlí. Je mnoho i těch, kteří se zabývají rodinou. Patří mezi ně různí psychologové, sociologové, filosofové… a další odvětví přírodních věd se zabývají problémem rodiny i dnes.
Na prvním místě by se měli ale o rodinu a její život zajímat politici. Vždyť oni jsou ti, kdo nám svým jednáním nastolují mantinely v kterých se rodina může bytostně pohybovat a rozvíjet se, pokud má nějaký vztah k rodné zemi a neodejde radši prožít svůj život za hranice jejich rodné země dle sdělení „ Všude dobře, doma nejhůř.“
Rodina – to je právě místo různých podob lásky v příkladech, kterou každý z nás jistě hledá a očekává. Láska novomanželů, láska rodičů k dětem, láska dětí k rodičům, láska babičky a dědečka k vnoučatům, láska vnoučat k babičce a dědečkovi, ke strýcům, tetám a naopak.
Svátost manželství a rodiny by měla být i v současné době prvořadým cílem nás obyvatel na Moravě.
Závěrem k Josefovi
Poslední zmínkou v evangeliích je vyprávění o tom, jak Josef s Marií a dvanáctiletým Ježíšem putovali na svátky do Jeruzaléma.
Jelikož jsme společností, která ctí rodinu jako lidskou jednotku vyspělé společnosti, je sv.Josef patronem naší společnosti a všech mužů, manželů a křesťanských rodin, dětí, mládeže, sirotků a všech, kdo žijí v panenství.
Bývá též uctíván jako vzor čistoty a proto se znázorňuje i s lilií.
Je patronem tesařů a těch kdo poctivě pracují.
Děvčata se k němu modlí, aby získaly dobrého muže.
Ženy se k němu modlí, aby dobře uměly vycházet se svým manželem.
Zbývá dodat, že sv. Josef bývá uctíván jako patron šťastné smrti.
Narodil se v Betlémě a pocházel z královského rodu Davidova. Byl tesařem v Nazaretě, městě v biblické Palestině.
Bohem byl vyvolen za snoubence Panny Marie a hlavu Svaté rodiny.
Ještě před svatbou se ale ukázalo, že Maria čeká dítě. Nechápal Mariino početí a protože byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě, měl v úmyslu ji potají opustit. Bůh k němu ale seslal anděla, aby mu vše vyjasnil.
Tento mladý zbožný pár měl všechny předpoklady pro šťastný život. Josef vzal Marii k sobě a tím před zákonem uznal její dítě za své i s přijetím plné otcovské odpovědnosti. Jejich vzájemná láska byla okrášlena úctou k Bohu. Vynikali mimořádnou pokorou, kterou nestavěli na obdiv světu,
Josefovi se tak dostalo vysoké cti, důležitosti, zodpovědnosti a důvěry. Z jeho ctností mimořádně vyniká víra. Z dalších Josefových vlastností bývají uváděny spravedlnost a mlčenlivost.
Poslední zpráva o Josefovi je z doby, kdy bylo Ježíšovi 12 let a to v souvislosti s každoroční velikonoční poutí do Jeruzaléma. Ježíš se také vyučil v Josefově řemesle, ten však již v době jeho veřejného vystoupení nežil. Usuzuje se, že zemřel v období Ježíšovy dospělosti. Měl ale tu čest umírat v Ježíšově blízkosti, snad přímo v objetí Spasitele světa. Ježíš mu však jistě v té chvíli oplácel lásku, takže se loučil se světem v ovzduší boží lásky a milosti. To byl důvod, pro který je uctíván i jako patron dobré smrti. Stává se také patronem Církve.
Jeho svátek se slaví 19. března; kromě toho se ještě 1. května připomíná svátek sv. Josefa dělníka. Zvláště v poslední době se v neděli po Božím hodu vánočním slaví též svátek sv. Rodiny, Ježíše, Marie a Josefa, jejíž je sv. Josef nejméně známou, ale přesto zcela nepominutelnou součástí.
Narození Páně a tím je tradičně oslavována Svatá rodina Ježíše, Marie a Josefa je jakýsi vzor i pro všechny rodiny světa.
Téma rodiny je velmi důležité téma. Rok 1994 byl pod záštitou OSN vyhlášen „Rokem rodiny“. I Církev často o rodině mluví a přemýšlí. Je mnoho i těch, kteří se zabývají rodinou. Patří mezi ně různí psychologové, sociologové, filosofové… a další odvětví přírodních věd se zabývají problémem rodiny i dnes.
Na prvním místě by se měli ale o rodinu a její život zajímat politici. Vždyť oni jsou ti, kdo nám svým jednáním nastolují mantinely v kterých se rodina může bytostně pohybovat a rozvíjet se, pokud má nějaký vztah k rodné zemi a neodejde radši prožít svůj život za hranice jejich rodné země dle sdělení „ Všude dobře, doma nejhůř.“
Rodina – to je právě místo různých podob lásky v příkladech, kterou každý z nás jistě hledá a očekává. Láska novomanželů, láska rodičů k dětem, láska dětí k rodičům, láska babičky a dědečka k vnoučatům, láska vnoučat k babičce a dědečkovi, ke strýcům, tetám a naopak.
Svátost manželství a rodiny by měla být i v současné době prvořadým cílem nás obyvatel na Moravě.
Závěrem k Josefovi
Poslední zmínkou v evangeliích je vyprávění o tom, jak Josef s Marií a dvanáctiletým Ježíšem putovali na svátky do Jeruzaléma.
Další věrohodné informace o Josefově životě nejsou k dispozici, z evangelií lze pouze dovozovat, že se asi narodil ve druhé polovině 1. století před Kristem a že zemřel ve druhé polovině 1. století po Kristu.
0 komentářů:
Přidat komentář